Moje jediná fotka s knírkem

není divu, není zvednutí nohy bez
pařezu..slábnu

u rohovýho praporu, černorudýho jistě..
moje myšlenky (asi dvě)..přepadnout, ukrást
utéct (takže tři)

mám vyhlídku na varšavu..to je vám pohled
plivanci do očí
ve zkroucených prstech má jediná fotka, kterou nespálili
v ozdobném rámečku
z dob, kdy jsem chodil v bílé košili
po hlavičkách kojenců

příště po mně pojmenujte morče moře
náměstí                                  

všechno si to vystavim

do vitríny vedle poháru z kolové
za jekotu falešných emírů, za potlesku paní z vedlejšího vchodu
a ty..
netrap mne hitlerem..rozjeď se podél mých střel
skácej strom, zapal dům, pohřbi syna


kdysi
mě mlátila
post-policie
vláčela koněm přes celou ulici
a to už sem se probral
jako zločinec