Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOna
09. 04. 2007
10
17
1558
Autor
Kaczenka
Choulila se na zemi, na sobě jejich nejoblíbenější svetr. Jemu padl jako ulitý, zatímco ona ho nosila spíš jako vlněné šaty. Rukávy měla až ke konečkům prstů a v nich svírala velký hrnek svařeného vína. Čas od času si prsty odhrnula pramínek vlasů, který jí padal do očí. Stejně ale nic neviděla. Oči jí slzely, možná od ohně, který upřeně sledovala, možná od vína, ale ze všeho nejvíc od smutku. Poslouchala praskání ohně, tiše hrající PInk Floyd a vzpomínala....
Myslela na všechno to, co spolu zažili. Vzpomínky se jí míhaly před očima jako televizní upoutávky, ale ani ta nejkrásnější a nejzářívější nedokázala přebít tu poslední. Tu jedinou smutnou...
Věděla, že teď už se nikdy nebudou milovat u krbu, ani spolu nebudou třídit podzimní listí podle barev...
Nevyčítala mu to. Věděla, že ji miloval, ale že ani přesto nedokázal dál žít. Teď už jen litovala, že tenkrát nebyla s ním.
Mohli odejít společně....
Myslela na všechno to, co spolu zažili. Vzpomínky se jí míhaly před očima jako televizní upoutávky, ale ani ta nejkrásnější a nejzářívější nedokázala přebít tu poslední. Tu jedinou smutnou...
Věděla, že teď už se nikdy nebudou milovat u krbu, ani spolu nebudou třídit podzimní listí podle barev...
Nevyčítala mu to. Věděla, že ji miloval, ale že ani přesto nedokázal dál žít. Teď už jen litovala, že tenkrát nebyla s ním.
Mohli odejít společně....
17 názorů
jezis, to nebyl vubec ale vubec ucel rozbrecet nekoho..ale jsem rada, ze se libi.
jojo, pinkfloyd se mi hodi do nalady temer vzdycky....(ze bych byla tak ponury clovek?)
nepotrebujem
29. 05. 2007Barbar_Cohen
25. 04. 2007
káčo.... to je tak... nádherný... mrazivý... a přitom sladce trpký - jako dobře uvařenej svařák... moc se mi to líbí... literárně se z toho dalo ´vytřískat´ víc, ale má to strašně silný emotivní náboj a to je to hlavní... asi Ti k tomu nemůžu říct víc, než že mám náladu přijít k Tobě a podat Ti kapesník, aby sis tu slzu mohla utřít...
Slyším praskat oheň a někde tu voní svařák...Káčo, ty umíš moc hezky popisovat smutné věci...a ještě když se přidá tvůj oblíbený svetr...:)
(z nějakého nevysvětlitelněho důvodu jsem si vybavila ten tvůj úžasně námořnicky proužkovanej-nějak mi do tý nálady zapadá:)
trosinku kycovite ale to jen skromne vajadreni mych pocitu....kazdopadne dojalo, tudiz T :)
Tak strasne moc se v tom vidim...A v posledni dobe jsem mi znela v hlave veta podobna te predposledni....
Krasne popsana atmosfera Kacenko a : Teď už jen litovala, že tenkrát nebyla s ním.
Mohli odejít společně....
****
jojo, dekuju vam moc vsem za nazor..tuhle vec porad tak nejak prepisuju a prehazuju slova ve vetach...takze tomu mozna vic skodim, nez pomaham...ale stejne dik za namahu pri cteni=)
člověk_který_není
09. 04. 2007
hm tak uplne si dovedu predstavit jak mi v hlave proudi poodobne myslenky, uplne vidim tu chvili a do tela se mi zacina vkradat pocit ktery z techto slov jen krici, aby si ho nekdo vsiml podal muruku a prevedl ho pres neprijemny prikop zase na spravnou cestu "zatímco ona ho nosila spíš jako vlněné šaty. Rukávy měla až ke konečkům prstů a v nich svírala velký hrnek svařeného vína"*je mi to naramne podobne a naramne si to dovedu predstavit