Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProroctví
23. 04. 2007
2
19
1630
Autor
Abaxos
Tohle jsou zvláštní verše, které jsem složil už dávno a tak nějak mi nejdou z hlavy. Takže je asi někdy někde použiju.
Proroctví
Až zhasnou všechny svíce,
až hvězdy nezasvítí více,
až láska opustí svět,
až nebude cesty zpět.
V ten hrozný čas
vrátíme se zas.
V tu osudovou chvíli
zhodnotíme svou píli.
A v široké pustině,
setkání naše zasvitne.
V ten hrozný čas
setkáme se zas.
Až o všechno příjdem,
jeden druhého najdem.
Až nebude mít smysl žít,
my budem zas spolu pít.
V ten hrozný čas
sejdeme se, konečně, zas.
19 názorů
To ano. Optimismus to skutečně má. Svůj vlastní. Jednou se to snad i vyplní. Kéž by. Ale jestě si dost možná chvilku počkám. Malou nebo velkou, ale počkám.
nepotrebujem
03. 05. 2007
Díky za kritiku všem (a taky za pochvalu Neuwe :-)) jenom jedno mě zajímá Rabbe je to Tvůj výrok. Moc by mě zajímalo za koho se považuješ že řekneš takhle se to nemá dělat? Podle mě ani Mácha nemohl říct takhle se básně neskládají. Proč? No jednoduše nemohl vědět že jeho styl je ten pravý. Já si myslím o svých dílech (jakoliv jsou strašná) že pokud rozesmějí jediného člověka, pokud spraví náladu nebo jen se budou líbit tak mají cenu. Mají smysl. Myslím, proto jsou někdy lepší než těžké verše plné zbytečných slov. Nejsou tak dokonalé nejsou tak krásné a plné jinotajů, ale často vykouzlí víc radosti a o to by asi mělo v básnictví jít. Psát ostatním pro radost. Toho se držím a nikomu to nenutím je to jen můj náhled na věc.
Mno tak sice nejsem přeborník super těžkých rýmů, ale nijak mě to nežere a pokud se to líbilo jedinému člověku není to marná práce.