V transcendentu

To byla svatba! Smrtka tancovala když dohazovač vyzval k sólu pro nevěstu ošklivá byla shrbená a malá z dvou prázdných důlků do očí se smála a nevěsta se usmívala z trestu brala si co jí nejspíš nepatřilo ač bláhová si myslela že ano bezcenným plíškem s nocí zazvonilo štěstí - a ztichlo navždycky hned první nahé ráno co spojí Bůh se nezpřetrhá lehce byť ztěžkne vzduch a nesnadno se dýchá to hloupé srdce naivní se nechce tak snadno vzdát když čas od času z ticha se toho zvuku echo v mysl vrátí ach milosrdné zapomnění! Kde není nic tam sotva lze co ztratit kde iluze tam pro víc místo není To byla svatba! Smrt si užívala a plnými si doušky brala laskominek je zapíjela čerstvou lidskou krví vybledly fotky cestou do vzpomínek lze těžko zvát kdo poslední kdo prvý ...

---