Dingy soul

Je až s podivem, jak mohl film spojující dvě tak výrazné osobnosti jako jsou Johny Depp '(* 9.6.1963 v Owensboro, Kentucky, USA), v současné době chystající Piráty z Karibiku 3, a Lars von Trier (nar. 30.04.1956
 Kodaň, Dánsko), režisér dnes již kultovního seriálu Království, (jehož úvodní scéna, kde hostující lékař pozorující své nejhmatatelnější výsledky dalšího dne plovoucí na hladině je dokonalým symbolem marnosti nikam nesměřujícího bytí) projít kolem nás zcela nepovšimnut, promítán převážně v klubech, jako by kina i komerční televize měly strach, že diváky snad znudí život obyčejného člověka, vařícího si každé ráno kávu, kterou nestačí vypít a po návratu z práce ji vylévá. Člověka, který nezápasí se smrtící epidemií, nesnaží se zachránit svět před pádem asteroidu, netrpí rozčtvrtěním osobnosti a jehož matka nedostávala astmatické záchvaty pokaždé, když kdokoliv v její společnosti pronesl slovo Tegucigalpa.nebo parapenploid... Škoda, přeškoda, protože Dingy soul (2003)  je film, který stojí za viděni.

O motivech, které vedly Triera k natočení snímku, se vedou nejrůznější dohady. Někdo říká, že film má být jakousi protiváhou k dílu Pěstitel orchidejí (Orchidégartneren , 1977), a ukazuje, jak dlouhou cestu za tu dobu Trier ušel. Další dohady mluví o potřebě Triere vyrovnat se se svým otcem. A pak jsou tu tací, kteří tvrdí, že to Trier prostě chtěl zkusit.

Ale pojďme k vlastnímu filmu. Hlavní postavou filmu je zasmušilý  Ageless Maybug (Johny Depp), muž jemuž se rodiče začali mstít za pubertu  již v okamžiku křtu. Film začíná již zmiňovanou scénou vaření a nevypití ranní kávy, scénou, která se opakuje každé ráno, protože Age prostě vstává pozdě na to, aby stihl kávu uvařit a vypít. A po všech těch letech je už s tím natolik smířený, že se ani nesnaží to změnit. Celý film se odehrává v rámci jednoho obyčejného, všedního, prostě hnusného dne, kterým se vleče obyčejný, všední, prostě zhnusený Maybug.

Jak se film odvíjí, musíme obdivovat režiséra, jak geniálně dokáže divákovi zprostředkovat zoufalou nekonečnou Agelessovu nudu, jako by ji divák zažíval sám. A to i ve chvílích, kdy se vlekoucí minuty dne zastaví, abychom se dozvěděli něco o Agelessovu obyčejném, nudném zoufalém dětství, které trávil na zadním dvorku činžáku, kde rodina bydlela, zíráním na nebe a přemýšlením, kam jinam by mohl zírat, nebo abychom se dozvěděli, jak snil o kariéře mistra v továrně na výrobu pneumatik, aby se nakonec stal pouhým baličem gum, či abychom sledovali krátkou epizodu, která se nikdy nestala milostnou, protože se té dívky zeptal, jestli jí smí políbit, ona řekla ne a on to respektoval... A musíme obdivovat skvělý herecký výkon Johnyho Deppa, který chvílemi překonává sám sebe.

Prostě, pokud budete mít možnost tento film vidět, nepromarněte ji. Dívejte se. Poslouchejte. Nuďte se. A hlavně - nezapomeňte vypít svou kávu, abyste v závěru filmu ji nemuseli vylévat spolu s unaveným Agem.