Na záda

Píšu ti prstem na záda – den už se kloní k půlnoci a Jitřenka je nerada že nemůže mi pomoci píšu ač nevím zda to svedu ti pod lopatky abecedu a chci ať v každém písmeni se odkrývá nám znamení: Absence lásky Bolest z touhy Cíp duše v černém neklidu Dává to smyl – chtít se sblížit? Emoční uzly byť se zdají Famózní k pravdě pěšinou Girlandy přání usychají Hynou už s první vidinou I s poslední … Je těžké zkřížit Kolmice cest Lávky kde schází Mosty kde všechny zbořeny Noci se přesto Ohněm křísí Probouzí touhy kořeny Quo vadis? Rozum zarytě Stop beznaději příští kyne Ticho je téměř k uchopení Usínám dřív – je všechno jiné V obrazech snů se vracíš zpátky Whisky – ten přítel na mé straně Xantipě ve mně skládá zbraně Yard k cíli – jak je rázem krátký! Zas mám k tvým hrátkám pochopení … Píšu ti prstem na záda že z noci den se zrodil nový že vše co cítím nelze slovy ti vymalovat na kůži že jsem tu dál a budu vždycky že když se Liška přidruží je příliš krátký život lidský na sdílení snu o Růži …

---