Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOtci..
03. 08. 2007
8
9
978
Autor
Snová_víla
Kus tebe
ve mně
pomalu
umírá...
...cítím,
že se před
tebou
navěky zavírám...
(stejně jednou najdeš klíč)
...
Cítila
jsem,že ten
úsměv nebyl
zas tak pravý...
...ale
jak se říká
ono se to jednou spraví...
(spraví)
...
Vím,že
se trápíš..
kvůli mně,
ale teď...
konečně žiješ..
v jiné rodině...
(a já Ti to přeju,
jen to nedokážu říct)
...
Vzpomínka
na toho tátu,
co říkal,
že nás má rád,
bolí...
(a nezahojí)
...
9 názorů
... tohle musí bolet...ale až budeš jednou maminkou...budeš mít alespoň jasno... možná... a vše co se děje má svůj smysl...myslím, že jednou to poznáš :-) *
Osobně mám za to, že úloha OTCE je nenahraditelná, ať už je jaký chce ... . Proto nelámal bych berly přes koleno.
-t-
... za suject :)
nonamebeast
04. 08. 2007
Táta.. taky bych si přála vědět, jestli si ten můj vzpomene, kolik má dětí :D:D:D