Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBolavá
05. 08. 2007
8
22
4396
Autor
Hesiona
Slunce moje,
bolíš mě...
Celou noc
jsem hledala ve své duši,
proplétala se
hedvábnými vlákny,
co pohromadě drží
ten hebounký chomáč
z andělského peří,
abych našla místo,
odkud ta bolest
čiší
Až jsem našla tebe.
Zabodnutého
jako zlatou jehlici
s tygřím okem
přesně uprostřed
mé duše...
... tam, co má být Bůh ...
... a není ...
bolíš mě...
Celou noc
jsem hledala ve své duši,
proplétala se
hedvábnými vlákny,
co pohromadě drží
ten hebounký chomáč
z andělského peří,
abych našla místo,
odkud ta bolest
čiší
Až jsem našla tebe.
Zabodnutého
jako zlatou jehlici
s tygřím okem
přesně uprostřed
mé duše...
... tam, co má být Bůh ...
... a není ...
22 názorů
amanda rybová
10. 11. 2009
ale...dokud lze smutek/bolest...přetavit do básní, dá se žít...časem všechno přebolí, věř mi, já to vím!
no, asi máš pravdu :o( ale stejně si myslím, že je bolest a smutek můj osud ...
aleš-novák
06. 08. 2007
No, tak vůči těm snad už mám imunitu :-))) jo tvůj amorek se mi líbil náramně:-)) teď koukám, že jsi mi i odpovídala, ale neposlala jsi avi
Tygří oko je můj oblíbený kámen, ale jehlici do duše ne-e! Je to pěkné, ale asi už dostávám alergii - na peří, andělské... takže 50:50 :-)) */