sama???

"Proč nejsi krásná?"
"Mám bolavou duši."
"A to ti tvá duše brání v kráse?"
"Ano, pokud bolí."
"Tomu nerozumím."
"Fyzická krása je pouze vnějším projevem krásy a zdraví duše."
"Takže když nemáš hezkou a zdravou duši, nemůžeš být krásná?"
"Ano. Dá se to tak říci."
"A to je celé pravidlo krásna?"
"Ve zjednodušené formě."
"A jak se pozná krása?"
"Pro každého je to něco jiného. Každý vnímá krásu jinak."
"Také v tom platí nějáké pravidlo?"
"Otázka je, co je to pravidlo."
"Něco, co leze jednoduše pochopit a čím se řídit."
"Vím co máš na mysli."
"A je tedy nějáké?"
"Ano. Každému se líbí jiná duše. A za krásnou považuje tu, která je mu nejbližší. Prostě tu, která je mu nejpodobnější."
"Takže dvě duše, které jsou stejné jsou si navzájem nejkrásněší?"
"Nic není naprosto stejné. Jde o pouhou podobnost. A duše, které jsou si podobné si připadají krásné. Ale jiná duše jejich kráse rozumět nemusí, protože je jiná než ty dvě."
"Jaký je rozdíl mezi podobnou a stejnou duší?"
"Podobné duše se navzájem doplňují, stejné duše se nemají v čem doplňovat. Ale nic není stejné, takže stejné duše se ani nemohou nalézt."
"Já myslím, že ty máš krásnou duši."
"Je to možné. Sama to nemohu říci."
"Jakto, že tedy nejsi krásná?"
"Mám možná krásnou duši, ale mám ji bolavou. Proto nemohu být krásná."
"A proč tě bolí duše?"
"Z osamění."
"Cítíš se sama?"
"Ano. vždyť se podívej. Všude samá poušť Nikde nic. Jem písek, vítr, slunce..."
"A to je ti málo?"
"Ty myslíš, že by to mělo stačit?"
"Ano."
"Tobě se to lehce říká. Ty zmizíš v dáli, potkáš své přátele a budeš šťastný.... Jenže já tu budu až do konce svých dní sama."
"Vždyť nejsi sama. Máš tu třeba slunce a vítr který unáší slova tvých přátel."
"Unáší, ale ta slova nepatří mně. Nikdo o mě neví. Jsem tu opuštěná."
"Tak se seznam se sluncem, bude tě hlídat před nepřáteli, seznam se s větrem, bude odnášet tvá slova květinám na pobřeží, získáš si přátele..."
"To mne nikdy nenapadlo."
"A poté tě přestane bolet duše. A budeš krásná..." pravil had a zmizel v dálkách pouště.
Růže zůstala opět sama. Seznámila se se sluncem, které o ní pečovalo a ochraňovalo ji. Seznámila se s větrem, které přenášelo její slova jiným růžím. Už nebyla osamělá. A stala se krásnou..."

---