Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNakonec poslechla a řízla
22. 11. 2007
18
20
4814
Autor
Oldjerry
Proč pláčeš
snad nečekáš
že někdo neznámý
pomůže
když někdo známý
ublížil ?
Proč pláčeš v smutné roli
když dobře víš,
že pomoc máš
jen sama v sobě ?
Jen přiznat si to bolí...
Nevíš jak dál,
bojíš se, vím,
toho řezu
jímž navždy oddělíš to
co bývalo tvým
okem
rukou
a kdoví čím víc
teď - posledním rokem
jenom mukou
Když otočíš tvář
odpadne samo - to již cizí
jen trvat to bude déle
a s tím i delší
trápení
Po řezu dřív
se rána zacelí !
Zapomeň, co bylo dosud
Řízni tou ocelí...
řiď sama
svůj osud
20 názorů
Kiež by to šlo tak ľahúčko...
Ale tie tvoje rady, tak sugestívne podané, si s dovolením uložím do "pamätníčka".
Čistý řez?
K němu potřeba nesmírné odvahy, někdy i bezohlednosti.
Jako národ jsme jej nebyli nikdy schopni. Švejk na nás něco ví! :)
Hesí - to je snad dobrý pro truhláře... no - ona ukvapenost v životě taky stojí za psí drendu...
Alice Renata Beaterson
23. 11. 2007Vzdálený_hlas_moře
23. 11. 2007
došlo mi, komu to je
jen snad, že nic není černobílé a tak jednoduché
jinak máš naprosto pravdu
To je z reálu, jedné zdejší autorce, 19 let... teď už má načas - vyřešeno...
Po řezu dřív
se rána zacelí !
Zapomeň, co bylo dosud
Řízni tou ocelí...
řiď sama
svůj osud
to je moc hezky napsané... TIP