Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ĆAS RŮSTU VLASŮ

04. 12. 2007

3218

Autor

pupin

...je čas, kdy se zdánlivě nic neděje...ale je to klam...nadchází čas růstu vlasů...

Lidé se míjejí,

mijejí se i slunce.

Kolik paprsků zahyne

ve dne jen proto,

že nedokázaly tančit sólo -

a nic se neděje...

Kolik dětí se nenarodí

jen proto,

že nám chybí odvaha

kolik měst zmizí jen proto,

že máme odvahy přespříliš -

a nic se neděje...

Kolik moří - vyplakaných slzí

omývá oči pevnin a mlčí

a vůbec nic se neděje...

...ale

Co se má vlastně dít?

Smíme obžalovat bílou,

že je nositelem čistoty?

Smíme obhajovat černou,

že škodí,

věrna svému symbolu?

CO VLASTNĚ CHCEME???

Nádech - a ticho

a znovu naprázdno lapat

a dýchat ticho,

ale proč ne -

lépe,

než se zadusit špičatými slovy.

...budeme se tedy míjet...

14 názorů

pupin

05. 12. 2007

Dát tip

ne,ne to se nedá zapomenout,je jsou to úvahy devatenáctiletého adolescenta,musel tím projít..prolog nejsilnější,souhlas

Líbí se mi prolog, protože slibuje, že nám autor otevře jakousi novou perspektivu. Pak se ale bohužel sám plácá mezi slovy, a otázkou přizná, že vlastně neví, co je to za báseň. Výsledek je pak rozpačitý, navrhuju zapomenout a pokračovat cestou prologu.