Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKomár na slině času
Výběr: Pacer
30. 01. 2008
13
26
2616
Autor
JirkaS
"Táto, táto, dívej
jak mám chlupatý nohy!
A teď, táto, dívej, o kolik jsem povyrost
oproti tý čárce odminula..."
Odeběhne něco stavět
zatímco si čtu mimořádně jemné
verše od chlapáka
které zapíjím sklenkou
červeného vína
Říkám si - jaký by to asi bylo
kdyby mě nikdo neotravoval
na nic se mě neptal
kdybych přišel do pronajatýho
bejváku
kde bych kouřil na záchodě
a plival na sousedy pod sebou
jaký by asi bylo hodit sebou o zem
a sledovat basket
nebo si číst Fanteho...
"Táto, táto, kde seš, pojď si se mnou
malovat"
Už vím.....nedožil bych
se padesátky
Probouzel bych se do zrnění televize
a sledoval polomrtvého komára
na slině času
Pohladím ho po vlasech
a je to skoro tak něžné
jako ty verše
Skoro
Pak jdu a malujeme si
26 názorů
Možná bych některé verše vynechala, nebo raději viděla jinak, ale celek působí velmi upřímně a důvěryhodně. A Zbora mi promluvil z duše. */
Já si právě naopak myslím, že tenhle mustr je mnohem běžnější; neviděl jsem na Písmáku (ani ne-)autentickou výpověď člověka, jehož ruší vlastní dítě natolik, že se probírá svými zmařenými možnostmi. Pochopitelně, že takoví lidé moc básně nepíší; a když, nepřiznají. Děti jsou dávné tabu.
Katu: tohle je na dlouhou a poněkud obehranou debatu ohledně obsahu a formy, na kterou nemám ani čas ani náladu. Omlouvám se. Ocenil jsem ten náhled - nadhled. Není to běžné - běžný je spíš mustr: co já jsem mohl být!
Ne, v pořádku, vyříkali jsme si to a je to ok, ber to jako uzavřenou věc. Nehodlám se tady nijak exponovat-.
Máš pocit, že jsem svůj názor ostatním podsouval? Třeba jsem tvrdil, že si někdo myslí to či ono? Nechtěj, abych si myslel, že když Tě někdo chválí, jen podle Tebe názor projevuje, zatímco když kritizuje, ostatním ho podsouvá; jakkoliv uznávám, že moje kritika pravděpodobně zní autoritativněji než ty předchozí.
JirkaS: ad postscriptum, proč bych neuvěřil? Výpovědí jsou tu denně mraky, s nedůvěrou nemám problém; ale autenticita výpovědi sama o sobě ani zdaleka nezaručuje kvalitu.
Naprosto se nehodlám nijak přít...Názorové diference akceptuji, jen nechápu podsouvání vlastního názoru jiným. Ostatně, jak říká dnes již klasik - dobrý kritik je stejně vzácný jako dobrý básník...
JirkaS: v zásadě se nebráním tomu, že byla celá má kritika jakoby všemocně šmahemvšeodsuzující; svou razancí byla mnohem víc reakcí na předešlé názory, než na, nijak výjimečně hrozné, dílo samotné.
S druhou částí tvého příspěvku (podstatná část - prvoplánovitá) nesouhlasím, to bychom na tom byli podle mě smutně.
PS: A ještě něco - co když tomu tak do puntíku je nebo bylo a je to čistě jen výpověď? Tomu bys ale nejspíše neuvěřil...
Janina6: až překvapivě postačující odpověď, děkuji. Komárobraz mi poetickým zdá se též, ostatní nikoliv, pro báseň je mi to málo; pravda, většinou nehodnotím v kontextu denní várky.
Podívej, tvůj názor ti neupírám. Ani omylem; na něj má každý právo. Ovšem už slovo prvoplánovité je samo o sobě dost provařený a dost populární a takový jakoby všemocně šmahemvšeodsuzující. To se koneckonců dá říct o podstané části toho, co člověk napíše. Ale jak říkám - proti gustu..Jen nepodsouvej někomu něco, co nemusí být pravda...
Každý vypovídáme o vlastním vnímání, to není nic nového. Nástin mého psychologického profilu mi můžeš poslat do zpráv, to by mi udělalo radost (zcela vážně), jinak ale zpátky k dílu: nepřijde Ti osa 'vážný dospělý' - 'hrající si dítě' - 'protiklad světů/hodnot' - 'revolta podléhající smířlivému uvědomění' v takhle okatém provedení... nedostačující? Vím, nepřijde. Proč?
Katugiro, neumím šermovat... Tohle pojetí volného verše (na způsob nasekané prózy) sice není můj šálek kávy, ale nepřipadá mi nijak neobvyklé. Pro mě to bylo vyprávění, které mě oslovilo. Taky si někdy kladu otázku, kde bych byla (spíš jak bych skončila) bez svého syna... Jirkova odpověď v předposlední strofě je pro mě překvapivá, obraz s komárem poetický a celé to beru jako poctivou snahu o odpověď na poctivou otázku. V kontextu toho, co jsem tu dnes přečetla, to na tip pro mě je.
Popravdě řečeno, mrzíš mne ty. Autor tvou modrou kritiku nejspíš přežije. Ty vypovídáš o svém vnímání. Pro mne jedna malá částěčka do puzzle.
Odporně vlezlé. Janino, kde je v tom poezie? Vždyť je to povrchní, prvoplánové a laciné. Volný verš? Moudrost? Tahle banalita běžného holywoodského typu? Mrzíte mě, lidi.
Chápu, každý máme jiný vkus. Tak si ho braňte, třeba, avi.
Přesné - věčné dilema - člověk má furt tendenci pošilhávat po něčem jiném, než mu život přináší a když to dostane, chce zas zpátky to původní. Schopnost spokojit se s tím, co člověk má a umění dopředu odhadovat možné následky dějů působí v dnešní společnosti často jako slabost, ale osobně myslím, že je to naopak vlastnost velmi cenná.*
V první strofě bych ubral - osobně bych vynechal ty nohy. Jinak výborné. Považuji to za "učební text" pro lidi, co dokážou chápat Třeba se neshodnu s ostatními kritiky, ale tohle je text, který na Písmáka hodně patří.*V