Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo vy na to?
08. 03. 2008
4
53
2978
Zeptal se mě včera přítel:
"Jak obstát v dnešním světě, když už je ti padesát, mladí ti přestávají rozumět a ty jim? Jak vůbec žít?"
Páni! Kolik už bylo generací mladých lidí před námi, a kolik jich ještě po nás bude, plných čerstvých sil zrealizovat svoji lepší představu o světě a svém životě v něm!? Vždyť jsme byli stejní. Že ne? Já ano. A je to zcela přirozené. Jako je přirozené stárnout. Ale copak jsme ty roky prospali? Nasbírali jsme spoustu zkušeností, které nám pomáhaly plout úskalími našich vizí, chápat a smířit se s nezdary, radovat se z úspěchů. A že jich bylo! Obojích!
Vzpomínám, jak jsem odmalička kradla chvilky v přítomnosti těch velkých a záviděla jim jejich svobodu vytvářet si život podle svých představ, zatímco já musela to a to a to a to.... a směla jen - dle mého - velmi málo. Později, to na samém prahu dospělosti, už jsem znala jejich prohry a hledala /v knihách/ vítězství těch, co se nedali. Nebylo to vždy snadné - člověk ne vždy rozhodne v daném čase za daných okolností správně. Ale přesvědčení, že jinak nemohl, je měkký polštář pro spaní.
Nevím, opravdu nevím, jakou radou bych mohla být svému příteli prospěšná. Vím jen tolik, že stejně jako já kdysi, tak i dnešní mladí vyhledávají společnost těch velkých, co by jim dovedli ukázat vlastní prohry i vítězství. Co by je dokázali nejenom varovat před kroky chybnými, ale především jim dodat odvahu tam, kde ji oni sami měli jen velmi málo. Je to perpetuum mobile života, které se nemění. Stačí přijít mezi ně. Nejenom že svým dosud /v lepším případě/ nezkaženým entusiasmem člověku dobijí skomírající baterky, ale mnohdy jsou i vzorem k novému vzchopení sebe samých. Potřebujeme se navzájem. Celý život. Jinak to nejde. A kdo toto jednoduché schéma nechápe, v horším případě nechce přijmout, jde sám. A přiznejme si otevřeně - TO BOLÍ. Anebo se mýlím?
53 názorů
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008
hehehe :-))))) A co ti pan kovář pravil? Že tenhle tvůj povzdech je "diskuse" ? :-)))
Mňo. Hlavně že ty tvoje komentáře úroveň mají...
:-))
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008
milá Jarmilko - ...ne nechodíš (zaplaťpámbu).
Ale tohle je HLAVNÍ STRÁNKA, jestli sis toho nevšimla! (naštěstí už to tam není)
A taky čtu, že jsi si to už uvědomila. Sláva. :-P
Asi osmdesát sedm lidí se ti tady snaží sdělit, že to, co jsi zde vyplodila NENÍ diskuse .. ale ty nééé .. vy všichni nemáte pravdu, mám ji já, já já já jenom já. Dupy dup.
S tímhle se skutečně diskutovat nedá.
Uvědom si taky, že kdyby na hl.str. dával své vzdechy sedmibolestné každý, tak z toho tu bude maglajs.
Ano, dřív si tě nikdo nevšímal. Do té doby, kdy tvoje zanášení hlavní strany přesáhlo rozumnou mez, čím jsi na sebe upozornila (Anebo - možná právě o to ti šlo? :-p )
Přesto kopeš, prskáš a vyskakuješ. Tvé prohlášení, že tě katugiro nemá učit diskusi je absurdní a směšné! Katu má pravdu - ty NEVÍŠ, co je diskuse a měla by jsi se tomu učit, když za diskusi považuješ to, co jsi vytvořila a jak se potom cováš.. A to slušné chování? Prosazovat se za každou cenu a urážet ty, kdo s tebou nesouhlasí je podle tebe slušnost?? Aha...
A vůbec celý ten poslední příspěvek, kterým sis dovolila se sprostě navézt do katugira je padlý na hlavu a jen svědčí o tom, že jsi zcela mimo a nemáš ani za nehet soudnosti.
Zkus vážně pouvažovat nad tím, co to tady provádíš.
A už mě to nebaví.
pozorovatel
11. 03. 2008Pišta_Hufnágl
11. 03. 2008
katugiro - dobry, zalezi VAM na necem, jste haklivi,..beru..ale budte tak laskavi a reknete me,kdo to jste " MY "...DIKY
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008
Někdo je šťastný a někdo nešťastný, fakt je, že důvodů k tomu, být nešťastný, se nabízí jaksi víc, než těch opačných.
Pomerančová
11. 03. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008
Jarmilo, na tenhle server se díla přidávají proto, aby byla čtena a komentována, takže říkat někomu, v tomto případě papouchovi, ať se k tobě "nechodí vypindávat", je dost neomalené. Tím spíš, když vezmeme v úvahu, o jakou kategorii se jedná.
A my, co nám na Písmáku záleží, jsme obzvlášť hákliví na hlavní stranu, víš? Problém tkví v tom, že jsi do Diskusí vložila něco, co se diskusi podobá jen vzdáleně a když už se čtenáři pokusili nějaké téma rozvinout, nijak jsi to nereflektovala, suverénně jednotlivé příspěvky po třech dnech okomentovala a odkráčela středem. Tomu říkáš diskuse? My ne.
Jarmila Moosová Kuřitková
10. 03. 2008Jarmila_Maršálová
10. 03. 2008
poslyš Jarmilo - jsi přespříliš ukecaná a navíc nezvratně přesvědčená o svých pravdičkách, navíc ráda na sebe upozorňuješ a už to hraničí se sebestředností ..
Tohle má být diskuse?? Když sem plácneš nějakou svou placatou úvahu a cokoliv kdokoliv ti na to řekne, tak ho spláchneš, že nemá pravdu??
e-é
pozorovatel
10. 03. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
10. 03. 2008chytrá_jak_radio
10. 03. 2008chytrá_jak_radio
10. 03. 2008chytrá_jak_radio
10. 03. 2008
Áno Papouchu, ..začíná,..ale možná se Jarmilka zasněla nepatřičným směrem.
Také si vyměňuji s mladičkými přítelkyněmi názory. Ale poslední dobou se mi těch názorů nedostává, kdežto dívky jimi jenom kypějí. Jak jim sdělit, že bych se již raději v ústraní věnoval svatému rozjímání? Nezbývá, než abych chodil kolem horké kaše tak dlouho, až se ucho utrhne.
jo ..... tohle se jmenuje Zasněnka 1. .. znamená to snad proboha, že těch zasněnek proboha tady bude proboha ještě víc????
Rajmund - to je takový to co mají auta na střeše když jedou na dovolenou a je na tom nápis TRUHLE .. nebo .. TUHLE .. né, taky né .. jo, už vím! .. THULE ..? .-)
Vole hloupoučkej! v padesáti život teprve začíná! :-P
Jarmila_Maršálová
09. 03. 2008
V padesáti by se měl už člověk ohlížet po pěkný truhle. Teď jich maj, no jéje!
pozorovatel
09. 03. 2008dítě_na_skleníku
09. 03. 2008
ano, mýlíš.
(to je asi tak jediné, co se na to dá říct. Tohle není diskuse, tohle je jen další samobolestný povzdech.)
A diskuse je tedy konkrétně o čem? O tom, co máš říct svému příteli, který zažívá cosi jako krizi středního věku? Nebo jak rozumět mladým? Nebo jak žít?
Každý věk má své problémy... své starosti a radosti, pokud jde o soužití generací, řekla bych, že je to o toleranci a vzájemném respektu...
ja bych zacal hned od prvni vety ,kterou pises...jak obstat,kdyz uz je ti padesat?-nijak,padesatnik ma uz tolik zkusenosti,ze si vi rady,pokud ma chut a silu vubec obstat-myslim v mlade konkurenci,mladem svete..nebo si najde svoji parketu, kde bude vedet, ze tam mladi moc sanci nemaji!..
a to ,ze si mladi nerozumi se starsimi, bych nevidel tak tragicky, je to individualni-smaozrejme treci plochy generaci vzdycky budou,my starsi lpime na konzervativni ch zasadach,ktere nas formovaly a ti mladsi zase nechapou proc?..
protoze oni si nedovedou predstvit ty nase hodnoty a nazory v kontextu casu,kdy jsem zili, v cem jsme vyrustali,jake jsme meli moznosti...jit sam svou cestou /mlady i stasrsi/ je ale podstata vseho co vychazi z toho nejzakladnejsiho co maji mladi i starsi spolecneho, a to je SVOBODA..pokud tu mame, tak zadna cesta,kterou jsme si dobrovolne zvolili , by nas nemela bolet a pokud ano, tak si za to muzeme sami..
Já ti nevím. Pokud se s někým dostanu do rozepře, problém je obvykle v něčem úplně jiném, než v rozdílu věku. Dokonce v mládí jsem si často líp rozuměla se staršími lidmi, než se svými vrstevníky. Dneska mají mladí určitě lepší možnosti než kdysi my, to sice ano, ale to, že ona o něj nestojí a chce někoho úplně jiného, to bolí podle mě úplně stejně dnes jako před 30 lety... Co se životem, to jsem se ptala jako mladá a dneska se ptám dál... staří prý nejsou moudřejší, jen opatrnější, tak s tímhle zatím musím souhlasit... :-)
Máš pravdu, že se potřebujeme navzájem, alespoň já takhle žiju. Ale beru to jako vztah k lidem obecně, bez rozdílu věku.