Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePRVNÍ JARNÍ SKLENĚNKA
23. 04. 2008
20
29
2380
Autor
*skleněnka*
Do kávy sypat kousky ledu
a čekat jestli roztají
Nesladit
jenom hořký úsměv
na lžičce
topit
potají
a přitom možná z nebeského důlku
skleněnka padá do trávy
Otevři oči
nastav dlaně
chviličku téměř nedýchej
slyšíš?
pohádky vypráví...
29 názorů
*skleněnka*
02. 05. 2008Marcela.K.
28. 04. 2008*skleněnka*
27. 04. 2008
Dva krásné obrazy - skoro prvotřídní - jen přechod z jednoho do druhého mi malinko vázne. Zatímco verbální přechod je plynulý, smyslový přechod je jako skok přes potok. Nicméně báseň působí dobrou náladu, zasnění, očekávání něčeho. Jak bych tak řekl : "má výstup" a proto dávám tip
provázely mě dětstvím a ty jsi mi je znovu připoměla, ty skleněnky...***
Prostá ale moc hezká.
Takový text jako vykotlaný z doby kdy magické, pragmatické i náboženské bylo ještě provázané v jedno.
To pan, zkřehlý smutkem, dozajista vyrost v obrovsky velikého, rozespívaného básníka. :)
Jinak si myslím, že ty hořké a zahořklé smutky mají svůj význam a smysl. Skutečně nebezpečné táhlé melancholie, které do nás vstupují - člověk ani nepobadá zda stalo se tak za dne plného světla: ženy co po nocích osaměle pijí denaturák, ... ty smutky, které nám berou vůli znovu se nadechnout, a učiní z nás nehybnou věc ... no ale ...
Sklo je neopakovatelný fenomén. I v pouhé kuličce. Zdánlivě krystalická, dokonale amorfní hmota. Vytažená z pece dýchá životem na píšťale. Pak dostane tvar, třeba kuličky, zdánlivě konečný. Ve skutečnosti teče do nekonečna. Jen v jiném než lidském čase. Když se dnes najdou kuličky egyptských a judských kuluků, mají šišatý tvar :) -t-
aleš-novák
25. 04. 2008*skleněnka*
24. 04. 2008
první sloka je fakt dobrá,...nechápu ale souvislost mezi slokou první a druhou,...
mno, za tu první sloku tip*
*skleněnka*
24. 04. 2008*skleněnka*
24. 04. 2008*skleněnka*
24. 04. 2008*skleněnka*
24. 04. 2008
já myslím, že smutní básníci zvládají i méně hořké úsměvy ..
když najdou něco, co je vyvolá .. a nemusí to být jen pohádky
i když při nich to jde nejlépe, pokuď se povedou :-)