Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUSPÁVANKA PRO HOLČIČKU A BÁSNÍKA
03. 05. 2008
17
47
4784
Autor
*skleněnka*
Korálky navlékané tmou
Pohádky plné přání
Básník je v knížce vykouzlil
i pro tvé uspávání
ať z výšky vidíš světa kraj
a na zrnéčko rýže vrabce
ti namaloval Hokusaj
Pak Hloupý kocour z Kocourkova
ptal se mě jestlipak už spíš
a z díry v básničce se smála
kocourovi i paní myš
Když ovečky cinkaly v trávě
a tobě nechtělo se spát
pasáčkovi jsme pomáhaly
jak básník přál si – počítat
korálky navlékané tmou
jak ovečky co za sebou
přes lávku do tvých snů už jdou…
47 názorů
skleněnka: Juj, to je seznam, chtěl jsem jen toho Skácela (na jehož dílo patrně navazuješ), ale díky, aspoň mám na delší dobu inspiraci. :)
Horavin: Nevím, jak na Tebe reagovat, protože teď už se lehce dotčen cítím. :) Vyčetl-li jsi z mých slov, že se cítím nepříjemně dotčen, potom je to má chyba, že jsem se špatně vyjádřil, mívám s tím problémy. Rád se poučím, co vše zahrnuje poezie pro děti.
A rozhodně bych byl mírnější v hodnocení, toto dílko rozhodně není nepovedené, jen prostě nevyhovuje mým určitě přehnaným požadavkům na rytmus. :)
A také si nemyslím, že říkadlo (je to jen můj pocit, když toto slovo ve Tvém kontextu vnímám pejorativně?) musí mít co nejjednodušší rytmus, může mít dosti komplikovaný, leč stále vnitřně čitelný.
*skleněnka*
04. 05. 2008
Přece nejdo o to, kdo u koho vede a zda spadá do kategorie říkadel, nebo ne. Důležité je, že tato báseň, Jiříku, kterou jsi hodnotil jako nepovedené říadlo s nedotaženým rytmem, do kategorie říkadel nespadá. Patří do kategorie poezie pro děti. I poezie této kategorie má svůj rytmický řád, ale jiný, než jak tomu je u říkadel a zdaleka ne tak jednoduchý. Tenhle rozdíl jsi vůbec nerozlišil a ještě se cítíš být nepříjemně dotčený zprávou o tom. Ale nemusel bys to brát tak odmítavě, naopak je fajn umět nechat se zahambit, umět přiznat chybu, vlastní omyl. Já jsem byl naopak pyšnej na pětiletou žábu ve školce, kerá mě přede všemi nádherně zahambila, paradoxně jsem se nestyděl a byl vděčnej za svoji nedokonalost (trumfla mě pětiletá - moje žákyně! :) Zde se ještě omlouvám, zapomněl jsem v předchozím příspěvku uvést, že se jednalo o výuku souborové hry na zobcovou flétnu.
Čekat na děti, to bych určitě zapomněl, doporuč, co stojí za to, potěším své vnitřní dítě. :)
*skleněnka*
04. 05. 2008
Vodňanský mi též přijde jako dobrý příklad ctění rytmu, ač se přiznávám, že jeho tvorbu znám velmi sporadicky a ze své podstaty mi v hlavě uvízne dojem právě z těch děl, která se mi líbí.
Před následujícím výčtem smekám (že třeba Orten psal pro děti jsem netušil) a již mlčím, neb jsem vůči Tobě v té největší nevýhodě, dětí nemaje. :)
*skleněnka*
04. 05. 2008
Pravda, Skácelovu tvorbu pro děti neznám, u mě vede Jiří Žáček, nevím, zda pro Tebe spadá do kategorie říkadel a rozpočídatel, ale on prostě rytmus ctí a jeho verše plynou. Jinak mimo určitě jsem a obzory si rád rozšířím, leč je otázkou, nakolik to ovlivní mé smýšlení. :)
Jsou různí, mají vlastní vkus a neradi si nechávají předkládat, co se jim má libit. Jedna pětiletá žížala mi týden po té, co jsem dětem ve školce přehrál chytlavou polovinu tématu Dvořákova Larga z Novosvětské (protože jsem tu druhou půlku ani jako hudební pedagog s absolutoriem konzervatoře neznal) přehrála bez chybičky téma celé. Já i zbytek dětí jsme se ho od ní rychle doučili a od té doby si ho živelně vyžadovaly i děti na ostatních školkách, zvládaly ho rychle, přestože je v rozsahu jedné a půl oktávy. Je pozoruhodné, že skladba provozovaná nejvíce při kremačních obřadech, našla značnou oblibu předškolních dětí.
*skleněnka*
04. 05. 2008
Dětem jen to nejlepší a hlavně rytmus, do dětské říkanky musí být možno si tleskat či skákat gumu. A tady mi to občas škobrtne.
souhlasím s názorem Horavina, i když pouze jako hudební i literární laik, snad jen trochu vnímavější k tomu, co jím bylo z díla odborně dovozeno
podle mě je použitý slovník plně adekvátní tématu i cílení veršů a použití zdrobnělin je naprosto přirozené pro ty, co nepovažují dětské období za něco společensky nepatřičného
A ještě něco pro strýčka TomaPošuka: nic proti imaginárním dětem. Jiří Orten psal pro ně. Znamená to, že psal snad nepatřičně?
Označit něco za "milé, ale kostrbaté" je zřejmý protimluv a vůbec neodpovídá optimální charakteristice básně, jejíž autorka se jeví být velice dobře orientovanou a stojí o hlubší kritiku zřejmě z jiných důvodů, než si kritik pod nickem TomPošuk myslí. Především chce dát prostor pro dobré téma k diskusi. I když kvalita diskuse pochopitelně zatím zjevně pokulhává, představuje dobrý vítr. Osobně nemám důvod pochybovat o pravdivosti autorčiny výpovědi a označovat její děti za nereálné. Proč ji hned podezřívat z mystifikací? Není důvod. Její báseň není vůbec kostrbatá, plyne naopak velmi příjemně lehce, hudebně i rytmicky a je ostatním autorům nádherným příkladem i povzbuzením k tvorbě pro děti. S třicetiletou zkušeností z praxe hudební výuky včetně dětí od pěti let bych řekl, že forma i obsah básničky je zcela adekvátní vnímaní pětiletých posluchačů či začínajících čtenářů, i když její prolog a titul napovídá, že stejně dobře poslouží i náročnému dospělému čtenáři. Oceňuji i nápaditou grafiku, kde první a poslední sloka se ztrácí v naznačení mlhy vědomí zastřeného ospalostí a usínáním. Vše má mimořádnou úroveň srovnatelnou právě s Janem Skácelem, Josefem Čapkem, Exuperym nebo Timem Burtonem.
*skleněnka*
04. 05. 2008
Skleněnko, prosím tě!, napiš ještě jednu uspávanku pro Kokrouče a Pošuka! Ať je tam Neználek, kapitalismus, góly a galoše, nezapomeň trochu zapitvořit - jo a taky "kašpara, kozla a takové ty věci". Vím, že to dokážeš teď, když už víš, jak má správná dětská básnička vypadat. Chlapci budou spokojeni, usnou nám a dají pokoj. Všichni si oddechneme a a všem přeji hezký zbytek neděle ;-)))!
skleněnka: pošuk je účelovej provokační nick založ. dneska dopoledne, viz jeho stránka. nemá cenu s ním něco řešitititi, to by bylo na dlouho:)
*skleněnka*
04. 05. 2008
já rád zdrobněliny i zkouřeným dojmem působící jazyk zvaný čeština. čobolo tobolo, v dětství jsem byl vážnej, teď dítě:)
Lidičky, já se divím. Každé slovo, každý slovní tvar má přece v jazyce své nezastupitelné místo. Pomáhá vytvářet citové odstíny, slovní hříčky, vtip, ironii, děs, malovat pomocí slov. Čeština patří ke šťastným bohatým jazykům, které si mohou vyhrát s předponami, příponami, zdrobnělinami.Vnímám řeč jako živoucí bytost a zbavit ji zdrobnělin by bylo jako amputovat jí část těla, zmrzačit ji. To bys přece, Kokrouč, nechtěl, máš ji taky rád, že? Jinak bys nebyl na Písmáku. A kvůli tomu, že ty osobně nemáš rád zdrobněliny - já například z duše nenávidím vulgarismy, a přece uznávám, že mají své nezastupitelné místo v jazyce, že je řeč potřebuje. Tak co kdybys vzal zdrobněliny moudře na milost a nechal je žít.
:)) jasný no. každodítko je jiný a neměl jsem na mysli něco plošnýho. já jsem čet spíš o tom jak funguje kapitalismus v neználkovi na měsíci. ty básničky taky, ale spíš založený na vtipu než drobnění v dětský svět..
gala galoše jsou z gumy, gólman góly chytat umí
papala pavlína papáníčko, pokapala kanapíčko (no todle je zdrobnělý dost ale evidnetně spíš pitvořivě:)
*skleněnka*
04. 05. 2008
když jsem byl malej, tak mě štvaly všecky ty leporelový a jiný dětský básničky co si pomáhaly příliš mnoho zdrobnělinama:)
na jednu stranu dítě, na druhou to dětský ego.. no nic.
típnu to ať mě nebijou:)
Každoročně jsem trávíval část prázdnin u dědy a babičky v Brně v Kotlářské ulici. V té samé ulici v čísle 35a bydlel Jan Skácel. Snad i proto se mi tam usínalo bez problémů. :-)) *
nonamebeast
04. 05. 2008*skleněnka*
04. 05. 2008*skleněnka*
04. 05. 2008nonamebeast
04. 05. 2008*skleněnka*
04. 05. 2008nonamebeast
04. 05. 2008
Pro děti umí dobře psát jenom nejlepší. Proto není škoda, ale spíš klika, že ještě někdo vůbec. :) *