zvedám se

díky... je to moc fajn, když se někdo staví ... to se pak můžu na chvilku vrátit v čase :-)

díky... je to moc fajn, když se někdo staví ... to se pak můžu na chvilku vrátit v čase :-)

*

díky... zastavím se taky...

Pěkně vypointované.

do posledního čtyřverší by se hodně hodilo přesné rýmování.

ze života...

a ještě těžší vzít co najdu **T**

Inu, Ty také!!!

Jarmi, zdravím a díky... a ať máš co nejhezčí den :-)

... je

*

bez sebe hrozny, spolu take.. to je LASKA...az to praska.-))/**

Avox, Háber : díky moc, jste fajn

Dagi, nevěř tomu, cesty zevnitř ven a zvenčí dovnitř... myslím tím vnímání a předávání pocitů, jsou vždy složité... Rozumím Ti, umím to též, ale je zvláštní, kolik je lidí s darem každou takovou chvíli rozbít ...

uff, bojuj*

ano, člověk vydrží hodně, zase se zvednout, o to jde... */

dřív jsem to viděla jako nahuštěnou sinusoidu...zvedat se,padat... tu konejšivou (NEBANÁLNÍ!!) pohodu znám, je vzácná, nabíjející - naučila jsem se ji vytvářet...vím,je k tomu potřeba spousta komponent...je to taký pozvolný postup vzhůru - beze strachu z vědomí pádů - strachu, který oklešťuje a dusí.....hloubavé bytosti jako TY to mají ve vínku...

Dagi, boj... když ano... tak jako protipól zbytečného ústupu a podřízení se... když cítíš jinak ... miluji tu krásnou pohodu, která se bere odnikud... a není třeba ani slov... /zní to jako banalita/ :-)

pravdivé...a vidím za tím Tebe,jestli Ti to nevadí ... nemohu se odpoutat... doufám,že o těchto tématech pomlčíme "naživo". Jsi bojovnice, pro kterpu boj není cíl..uvidíš