Sám doma I

sám doma opilej portugalcem

sám doma opilej

nořím se do temnýho azuru kouře -

klesám zvolna do mariánskýho příkopu týhle noci

ve flaušáku plným kamení

na památku ženy která uměla žít -

litr vodky hnusný jako březnový nebe

a sedum pivek navrch

to můžeš hovořit o zázraku

na tu hrůzu co ti rostla v krku -

a najednou bác - sepse organismu jak pras -

krev ti uháněla tělem jako rudý otrávený koně

a ty jsi přivítal na sofa krista k důvěrným pokecu

a ten ti všechno vyjevil - ouha

tejden jsi to léčil paralenem a shodil patnáct kilo

ale pravda nakonec nakráčela z horečkový tmy

a vypadala jako kouzelnice v pánských šatech - -

pak už si nemoh

dobelhal ses na pohotovost

a byl to akuťák -

za půl hodiny si ležel na sále a lili ti do žil tu

nejskvělejší

směs..

druhá kapka tě vyexpedovala do říše morfeovi -

potom ti vytáhli hada z krku

jako v zarathustrovi

přežils to

a urazil flák cesty -

sám doma opilej a spokojenej se svou samotou

s portugalcem a s mullerem

s jizvou jako signifikací

něhy