Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMuž
26. 08. 2008
14
14
1250
Zvečera slibuje:
uvařím ti kafe
když budeš se mnou
koukat na telku
a vypneš
aspoň na chvíli
ten zatracený komp
uděláme si príma večer
spolu
přetavím představy
a přitulím se na pohovce
dávají takovou blbinu
ale mně je tak dobře
s hlavou opřenou o jeho
rameno
bok
nohu
neuvařil mi to kafe
darebák
pořád jenom něco slibuje
stejně jako já
vrací mi to
ale to nevadí
jeho blízkost
a ruka na mých zádech
se vyrovná účinkům
kofeinu
stonásobně
přesouváme se do postele
spolu
unavení
ještě dneska
naposledy
budeme spát na jednom letišti
než ho složíme
a pak už zase každý sám
přikryj mě
a z očí mu vyskakují ďáblíci
toho
kdo má vždycky navrch
přitulí se
dá mi pusu
obejme paží kolem krku
na chvíli
pak se stočí do klubíčka
za mými zády
už brzy mu zase začne
škola...
14 názorů
Jarmila_Maršálová
26. 08. 2008
Také jsem měla tak krásný vztah se svým synem, moc ráda na to vzpomínám. A počkej, až bude na vojně - vlastně dnes už vojna není, to já jsem psala každý den jeden dopis, aby to ten můj synek nějak vydržel,posílala balíky, nebyl zvyklý poslouchat a tak to měl zpočátku velmi těžké. A potom, když se vrátil, už se mi ztratil. Už pro něj nejsem a je to velká škoda. Ale, život jde dál, asi to tak má být.
*T