„Vážení pánové, dovolte abych ve studiu uvítal doktora Renovana, odborníka na elektronickou archeologii.“

„Dobrý den.“

„Jste dnes patrně jedním z nejuznávanějších vědců v oblasti pátrání po starých záznamech. Dokonce jste vedl projekt, který prokázal existenci primitivní celosvětové počítačové sítě na přelomu století. Jak jste se dostal k této oblasti výzkumu.“

„V mládí jsem se věnoval elektronické datové komunikaci. Rovněž hlasová komunikace, jak se to zdá nemožné, byla dříve vedena na bázi elektrických vzruchů a to velmi primitivně. Po střední škole jsem šel studovat historii techniky...“

„Jistě, ale jen málo vědců se zajímá o komunikaci, snad jedině váš tým. Máte též řadu odpůrců. Mnozí tvrdí, že vaše teorie o historii Internetu je postavena na zvrácené logice a neodpovídá technologickému vývoji té doby. Ostatně zákony zabývající se komunikacemi a právem na celosvětových sítích jsou o mnoho let mladší.“

„To nepopírám, vycházím z toho, že šlo původně o síť odbornou a teprve později se stala sítí veřejnou. Státní legislativa ve světě nestíhala celé dílo svázat zákony, neboť nebylo jasné, komu kyberprostor patří. Proto je Ústava globálních komunikací až o padesát let starší. Souvisí to i s postupným vývojem Internetu. Napadlo by vás svazovat dokonalým a složitým právním řádem dvě stě lidí. Dnes je na všech univerzitách vyučováno síťové právo. Je totiž velmi odlišné od ostatních norem. A já vycházím z toho, že Internet byl dlouhou dobu neregulovaný a svobodný.“

„Nepřipouštíte tedy pochybnosti?“

„V žádném případě.“

„Přejděme tedy k vaší poslední práci. Podařilo se vám objevit archiv nějakého moderního básníka z přelomu století. Jak jste daleko s rekonstrukcí dat.“

„Narážíte na archiv P-sm-k? Ano, objevili jsme starý server, odhadem tak 90 let. Jde o rozsáhlou kartotéku vztahující se k umění. Restaurování dat je velmi obtížné, již kvůli nekompatibilnosti techniky z přelomu století. Zatím se nám podařilo z jednoho disku získat asi 20% dat. Považujeme to za úspěch.“

„Technicky vzdělané diváky bude jistě zajímat váš postup. jak se vám daří extrahovat data dnes již nekompatibilní s moderními systémy?“

„Tento archiv je unikátní svou zachovalostí. Podařilo se nám zprovoznit několik zastaralých elektronických počítačů s procesory Intel. Obnovili jsme rozhraní se serverem pomocí staré telefonní linky. Komunikujeme na principu tehdejšího internetu. Server na požádání zasílá textové soubory. Ty obsahují jak příkazy pro tehdejší programy tak prostý text. Je mnohdy složité nalézt název díla. Též diakritika nám komplikuje bádání. Kódování textu v zemi původu bylo velmi rozmanité. To je ostatně důvod proč se nám nepodařilo rozluštit název archívu. Naši kryptologové po dlouhém bádání navrhli dvě možnosti. Pésmák, Písmák. První verze nemá oporu v jazykových slovnících té doby, ale může jít o jméno. Zvláštní jsou i sekvence čísel v záhlaví každého díla. Odhalili jsme datum, což je ostatně další důkaz o rozvoji internetu v té době. Tento server byl totiž hodně čten. Před svým odpojením vykazoval asi 6000 přístupů za den. Usuzujeme, že autor byl na svou dobu velmi oblíbený. Je možné, že čtenáři jeho díla hodnotili, neboť je znám seznam několika děl v různých posloupnostech včetně časové.“

„Šlo tedy o dílo jednoho člověka.“

„O tom není sporu.“

„Děkuji vám za rozhovor, na viděnou.“

„Nashledanou.“