Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV noci
15. 02. 2009
15
10
983
Autor
Marcela.K.
Rozpárala jsem svetr upletený z touhy
táhlo mi na záda
… rukávy měl moc dlouhý
smotávám vlnu do klubíček
uklízím jehlice
a venku houká sýček…
Nevím co mě to zase napadlo
hrát světu tohle černý divadlo
Na rohu čekat
než se večer setmí
Vymýšlet doteky...
co na tom
že jen letmý
a bát se rozsvěcet
když pravdu noc si schová
Pravda je stará
Lež každé ráno nová
10 názorů
Ze starých lží a nových pravd
svetr neupleteš
až touha přestane tě hřát
TTT
No dech netajím, ale souhlasím, že na Tě sedla múza a píšeš zase jednou skvěle. Tak piš, než popojde o kousek dál...
Nepárej ho celý...
Přicházejí ráno spolu; a často záleží jen na Tobě, která vydrží až do večera.
První sloka je skoro jako prolog; představuju si ji přeneseně, jako filmový doprovod.
...a bát se rozsvěcet
když pravdu noc si schová
Pravda je stará
Lež každé ráno nová