Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDvě pevně srostlé borovice
30. 07. 2009
13
14
1872
Autor
Štěpota
Usnul jsem a zdál se mi sen
Byl trochu odvážný, tak mi jej promiň
Hluboko v lese, když končil den
Proměnili jsme se ve dva stromy
Byli jsme do sebe vpleteni
Dvě pevně srostlé borovice
Ruce jak větve, nohy jak kořeny
A prorůstali jsme stále více
Až jsme se spojili v rozsoše
Ve chvíli nejhlubšího citu
Ve chvíli největší rozkoše
A zůstali tak až do úsvitu
14 názorů
Alice Renata Beaterson
19. 08. 2010
a já jsem borovice... a pořád po mě odněkud sahaj´ větve... a kde jsou hergot už taky nějaký kořeny?? ... krásný sen a krásná báseň, Štěpoto T ¤
ty jo, takové dvě borovice mám na chatě. :D
Z toho textu mi na hlavu padá jehličí.
větroplach
24. 09. 2009Jitřní_Hvězda
15. 08. 2009
Jsem si toho vědom, že je to takové klišé, ale já tam ten "sen" prostě potřebuji, protože na něj tak trochu napojuji na konci básně. Kromě toho to byla ta nejjednodušší možnost, jak se rýmovat s "den", který taky připravuje půdu pro závěr. Ale to je jedno, v každém případě díky za návštěvu a za kritiku.
Také 2x děkuji za 2x tip.