Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senávrat z legality
25. 08. 2009
15
29
2677
Autor
Křídlo
stojíme si v lebce na povrchu blahosklonné naděje
která se táhne
jako zánět střev
aby kamení odrostlé našim voliérám
už nebylo na dotek
oblázkově přítulné
až se klec přezrní
krystalem ušního mazu
z vaječných přebytků vyvstane ocel
..
poté se znovu sletíme poslepu
ústa co klovnutí skloní se do střepů
za každým rohem
návrat je umožněn za každým slovem
výkřik páva
táhle po větru
29 názorů
jejím cílem bylo pouze odvést čtenářovu pozornost od jaderné exploze za rohem
nevim co s tou grafickou symetričností? to ti takle vykrystalizoval ten maz?
abychom si rozuměli, slovo útočnost bych mohl vyměnit za slovo kritičnost, protest, tedy samotná útočnost či kritičnost není sama o sobě nedostatkem, klidně ji lze považovat za přednost, problémem pro mne je scházející protipól, jakási možná drobná vyváženost, ale to je jen subjektvní vjem, naopak, třeba mladším čtenářům, kteří v dobrém jsou nositeli víry v ideály, může naopak imponovat, takže jde jen a jen o dílčí názor.
sid: hehe, dˇ :)
a2: dík za rozbornou kritiku - důležité je to, že na tebe text působí útočně - což nemělo být jeho cílem - tudíž chyba musí být na jeho straně, možná v jeho samotné podstatě
Těžko se mi k tomu vyjadřovat. Na můj vkus je zde hodně obrazů a patrně i symbolů, přesto však lze relativně snadno vystopovat linii pointy, i jakási kritická atmosféra je zřejmá, čistě za sebe si však říkám, proč tato hlučná atmosféra nemá nějaký protipól, on totiž i ten výkřik páva, třebaže se nabízí jako kontrast, je víceméně ve vleku atmosféry. Jestliže na mne text působí útočně, a tento působí, ale to jistě byl i jeho záměr a nic proti tomu, to se mu povedlo velmi dobře, mám přirozenou potřebu nalézt i jakousi naději, úkryt, poněvadž to patří k mé přirozenosti i zkušenosti. Rozhodně chválím jednotlivé obrazy jako nápady, například s těmi kameny a šutry v naší voliéře, ale i další, jen v tomto množství jsou tak trochu nad mé síly.
Nebudu se tvářit, že tomu rozumím. Vidím tady ledabyle nahromaděné metafory, ve kterých se snad vyzná autor (i když o tom tak trochu pochybuji), ale běžný čtenář s tím bude mít asi problém.
paměť mi slouží a některé věci se kupodivu stále ukládají. neuvěřitelné
tyvole fakt.. ty si snad pamatuješ každý dílo, co tudy proletí.. radši se du zbavit důkazů, než si vzpomeneš i na autora
výkřik páva je dobrý a ušní maz jsi někomu ukrad. Necítíš se špinavý po tom vodopádu kalných slov ?