Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřemýšlím...
14. 10. 2001
9
0
1683
Autor
Stínovlas
Přemýšlím o bolu,
proč úsměvu brání.
O ledové kráse
horských vod,
když po kamenech
běží o závod.
O nuzném žití,
jež je k uzoufání.
O lásce divoké,
co hráze boří,
rozum v prach mění.
O touze, z níž se
nikdy nevynořím.
O krajině plné snění
co kdys vonívala v tobě.
Objevoval jsem ji rád,
než v leden
změnil se listopad.
O písni skřivanů
s níž probouzí se svět.
O magickém doteku,
co mohl by
nirvánu rozechvět.
O kapkách slané rosy,
co v očích ulpívá.
O zlomku času.
Víc mi nezbývá.
Nic z toho, Lyriku, co uvádíš o Žáčkovi jsem nevěděla a ani by mi to nepřipadalo možné. Když se však od toho oprostím a soustředím se jen na báseň, tak se mi pořád líbí. Domnívám se za ní cítit jeho silné rozhořčení nad tím, že se zachází s člověkem, který říká pravdu podle okolnosti, kdy ji říká. Alespoň ve mně se ten postoj při četbě ozval. A o to v básni jde nebo ne? Musím o tom přemýšlet. Dík, že sis dal práci sdělit svůj názor.
Mno, já píšu jen a pouze o svých pocitech (jinak by mi psát snad ani nešlo) a držím se osvědčeného v jednoduchosti je krása. Aneb někdo rád holky a jiný vdolky...
V pocitových básních, kde chybí originalita formy, se jen těžko chytit kritického smyslu. Pocity samozřejmě kritizovat nelze, pouze lze namítnout - ano, obvyklé - nebo neobvyklé matforicky nápadité, ale zde jsem marně hledal výrazové prostředky pro druhou možnost.
Lyryku, opravdu musí každá báseň oplývat metaforami? Já si velice vážím básníků, kteří dokáží psát poezii zcela civilními jazykovými prostředky a poetika je skryta jen a pouze v obsahu, ne ve formě. Tak, jak to umí třeba Milan Kundera.
Potom je nejdokonalejší a nejnekritizovatelnější básní jednoduché a absolutní sdělení:
Já cítím co jsem prožil!
Vida, a už nemusíme nic psát a můžeme to zde nadobro uzavřít :-)))))
Ty jeden Lyriku! Albi to myslel a napsal dobře. Má pravdu!Vzpomínám ne jednu starou básničku Jiřího Žáčka:
"Za pravdu je dvojí sazba
buďto metál nebo vazba
kdo ji řekne dřív než včas
tomu pravda zláme vaz"
Je to napsáno civilním jazykem? Je tam jediná metafora? A je to špatné?
V případě Žáčka, který, Diano, uvádíš platí přeci jiná pravidla, a přesto i tyto jeho veršíky jen potvrzují moje mínění. Žáček nepopisuje svoje pocity, vykradl do bezcenně vtipné formy starou známou pravdu, jasnou již antickým básníkům. Zbanalizoval ji dále svým občanským postojem, kdy se metaforicky podílel na vazbách jiných básníků v komunistickém režimu. Vytvořila se tudíž dlouhověká iluze, že nikdo než on nedovede nic tak vtipného a civilního napsat, nedostal k tomu totiž žádnou šanci. Takže silná metafora tam opravdu je, je jí vtipná hrozba násilím, která za tím sdělením stála a stojí dodnes. To není pocit, to je sdělení, které se bohužel dodnes podává dětem před spaním a školákům za jedničku.
A proč je to špatné? Mimo legrace zdařilých rýmů tam není žádný autorův postoj, který by stranil pravdě s metálem. Skutečné postoje samotného básníka tehdy i dnes jsou známé, psal a žil z dividend prorežimních tvrzení, z nichž se sám stal sám pro sebe a falešně pro jiné pravdou.
Kdo je pro něj ta pravda v posledním verši čtyřverí? Jenom moc, nic víc.
Takže promiňte mi autore a ostatní kritizující, je třeba vidět metafory, tam kde jsou a tam kde nejsou, je třeba chápat svádivou chuť k nahlížení cizích pocitů. A to mne láká jen málo, omlouvám se :-)
Je to krásné, Stínovlásko. Některá místa se přímo propalují do duše
(O touze, z níž se/nikdy nevynořím./O krajině plné snění /co kdys vonívala v tobě).
Jen si oprav: žití, jež je k uzoufání
TIP jako Brno (nebo raději Břeclav?)