Masopust

Přišli náhle ze sousedství:

mniši, kajícníci

a v procesí sochy na nosítkách…

Z čajů nám netečně stoupala pára.

Pavouček odkápl na parapet.

Přišli po žebřinách švihanců

– záda jedna rána. Sochy měly na krajíčku

plakat rubíny…

Zvolna se sunuli alejí platanů;

stromy strohé vystávaly

fronty na letošní listí 

A my? nic nežli hrbení u oken,

kousání nehtů a lámání párátek,

někteří se odvraceli, a listovali – roztržitě –

v obrazovkách televizí.

Když potom poslední zmučenou postavu

                                  zlomila zatáčka v dálce,

zbylo jen ticho: rozbité, slepené

potem a krví...

Bylo nám trapně.

Nikdo tu o ně nestál.