Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeříkejte
26. 03. 2010
28
48
4293
Autor
renegátka
Neříkejte mým dětem
že jsem stále mládětem
které neví co je strach
nocí tančí po hvězdách.
Má je chvíle kdy taky
zatančím svou sirtaky
líbí se mi vířit prach
ve stříbrných lodičkách
Někdy jsem plná emocí
tančím a zpívám do noci
odpusťte své pramáti
jednou se vám nevrátí.
48 názorů
Stařec_007
15. 05. 2011NightStalker
05. 12. 2010
hezké a to "stříbro" nás všechny dostane, někomu do vlasů, jinému do duše.Ale co naplat, zůstat myšlením mladým, i když roky jdou a jdou...t*
také bych asi potřebovala občas ty střevíčky nazout. Možná bych si připadala lépe :-)) T***
Díky Ferry, pro děti jsme odkecaný veličiny.Pravda je, že teprve začínáme.
Akorát, že moje děti to stejně na mně poznaly. A hned že prý, jestli je to dětinskost nebo už Alzheimer...
t*
ó, Alenko z říše divů. Buď pořád mládětem. Jak bych to vysvětlila sama sobě? Kdyby to bylo jinak na světě. Tip velikánskéj.
Edmund_Broyd
27. 03. 2010blboun nejapný
27. 03. 2010blboun nejapný
27. 03. 2010
Je umění nosit mladost ve starém těle, kdo to dokáže má vyhráno (hromada lidí to má naopak,
v mladém těle nosí prach a na stáří se rozsypou)
Víš Atlantis, tyhle pravdy vždy trochu zabolí.Říkaš si: Mít ten rozum a ta léta, to by bylo fajn.
Alloha Hurro
27. 03. 2010Adamova Eva
27. 03. 2010Adamova Eva
27. 03. 2010Adamova Eva
26. 03. 2010
V nejtajnějších myšlenkách
zapomenem, co je strach,
aspoň na čas kratičký
obouváme střevíčky. T*