Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJako po knoflíku
31. 03. 2010
24
17
3679
Autor
stenos
Je ráno pět hodin
tma za okny
tma uvnitř -
budík zvoní
vše proběhne rychle
není čas ani chuť
na vzdávání holdu životu
venku je mínus deset
ulice jsou poloprázdné
auto topí
vyhýbám se opatrně cyklistům
kteří mě naplňují obdivem
jako bych viděl děti bohů
stižené údělem
o němž se dosud nenapsalo
přijíždím do fabriky
z radiátoru sundávám nejměkčí ponožky
oblékám modrý keprový oblek
a pracuji…
po práci
jedu do salónu
navlékám čisté voňavé ponožky
oblékám bílé doktorské kalhoty
a nažehlenou bílou košili
- začínám masírovat
lidé se mi střídají pod rukama
- přicházejí většinou ženy
a já cítím bolest,smutek, radost
ponořené do kafru a levandule
je po práci
je znovu tma
na rybníku u našeho domu
řve hejno šílených racků
- ozval se výstřel
a je klid
nad rybníkem se rozlilo sladké ticho
a já si nařídil budíka
na pátou .
17 názorů
sepotvkorunachstromu
06. 05. 2011Jarmila_Maršálová
04. 05. 2010
hmmm dobrý :) líbí se mi jak je to podkreslený takovým klidem a nadhledem,t
Si básnik podľa môjho gusta, už to asi inak nebude. Vyhodil by som iba verš „vše proběhne rychle" – to je taký oslí mostík bez ktorého by som sa zaobišiel. Ale výsledný veľmi dobrý dojem to nejako zvlášť nedomrvilo.
A záver... Niežeby som Ti dačo trápne podsúval, ale sám pre seba som si ho „vylepšil": nařizuji si spát / a budíka na pátou"