Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se37
Autor
Bohouš Krejza
je mi třicet sedm a stále slyším mluvit malého kluka
i když vrásky kolem očí se hromadí jak hejno
miniaturních meteoritů
je mi třicet sedm a už toho vypiju mnohem míň
než třeba před deseti lety
v oblacích vyfouklého kouře cítím větší hrozbu
rakoviny neustále se bojím o svého syna a
po propité noci se druhý den sotva postavím na nohy
je mi třicet sedm a uběhnu toho víc
než před dvaceti lety každé ráno dělám
padesát shybů a na záchodě si zpívám
s kytarou na klíně o tom co mě v nitru dráždí
už tolik nemám rád kočky a psy
a s cizími lidmi se mi mluví mnohem hůř
je mi třicet sedm
venku je den jako každý jiný
holky se za mnou neotáčejí
a v těle mi proudí krev
s příchutí kyseliny močové
je mi třicet sedm
a můj smích stále píská
jak raněná krysa
chi chi chi
je mi třicet sedm
no není to k popukání?