Nevinná

i tahhle je moc povedená..*

smutné ... T***

Moc Pěkný....

Kdyby si lidi radši na nic nahráli a vážili si sami sebe... tak by možná tak netrpěli. Moc se mi ta báseň líbí

Mimoň: po archaistické poetice, pravidlových mřížkách, klišatech a všech dalších poeticky zavedených institucích těžko co smysluplně dodávat, musím zkrátka uznat, že tvá řeč je skutečně nepolapitelná. Jen se obávám, že spíš pro tebe než pro mne. Neodolám narážce na wikipedii a ocituji tedy příznačněji třeba Červenku: Výlučně vzhledem k paradigmatické a syntagmatické ose vymezuje literárnost (poetickou funkci) Jakobson (1960/1996) v teorému, podle něhož "poetická funkce projektuje princip ekvivalence z osy výběru na osu kombinace". Při této geometrické operaci "sklopení" se členy paradigmatu z potenciality svého "in absentia" transponují do prezence v realizované syntagmatické řadě a dílo je tak prostoupeno sítí imputovaných podobností mezi elementy, jež mimo uměleckou promluvu by nebyly v přímém vztahu, nebo by se navzájem vztahovaly výlučně na základě soumeznosti. (Miroslav Červenka, Čtyři dimenze literárního díla in: Obléhání zevnitř, Torst, Praha, 1996, str. 27) Je to takhle lepší?

Smutné - mám pocit, že se moje sestra právě vrátila z podobné noci. Bohužel v reálu.

Klišetem - věru mě to pobavilo. Klišé se prosím neskloňuje.

V sandálech na jehlách, ach jo...

Netváří se to být jiné, než to skutečně je. To nevadí, že to je jakoby z minulosti - vyzkoušet si tuhle polohu, nejenom v básničce, stojí za to:-)

Hezké verše a srozumitelný příběh. Trochu mi to připomíná Wolkera.

Miroslawku, já oceňuju, že mě školíš v přesném vyjadřování, když kritizuju poezii, ale já si myslím, že pokud má autor opravdu vůli povídat si o své tvorbě, že se k problému dostaneme termíny jakýmikoliv, tj. nelze stanovit vědu o poezii, stejně jako nelze stanovit vědu o filosofii. Nelze stanovit rigidní terminologii, protože jsou slova samovztažná. Pokud se ale oprostím od vnímání tvé (skoro se mi chce říct šosácké) kousavosti, tak si samozřejmě cením, že tahle debata má i díky tvému zapojení mnohem více smyslu než drtivá většina tady. Tedy k archaismu: Šlo mi především o archaistickou poetiku. Všechny instituce v prvních verších (zvony na městských věžích, řeka, šepot nemluvících věcí) jsou poeticky zavedené instituce. Jistě, že to se dá nazvat klišetem (jak je 7. pád od slova klišé?°_°), ale vzhledem ke zprofanovanosti toho slova se cukám ho používat. Myslím si, že kritika nemá být rozbor podle té či oné pravidlové mřížky (a to, že sem hážeš definice z wiki je skutečně symbolické), ale pouhým básněním o básnění. Autor bude stejně nakonec muset veškeré rastry předkládané mu kritikou rozbít, aby opět mohl začít psát, znovu, lépe. Já předpokládám, že mí autoři píšou intuitivně, a proto jiná než intuitivní kritika nemá smysl. Stejnětak nemá smysl brát kritiku vážně jinak než intuicí. Mikulášek, soudě podle těchto excerpt, uměl se slovem prý zacházet na poněkud vyšší úrovni. Přesto: "lásky-bělásky" mi ale přijde jako pěkná trapárna (nesrovnatelná se stejným rýmem Krylovým, který ho dal do sousedství originálního "zástupce pro týl - motýl", hraničící až s jazykovou hříčkou, přičemž vytvořil napětí na tom, že slovy motýl a bělásek míní to samé). Přestaň mě chytat za slovo, slovo je nepolapitelné.

Hezké.T*

takové nevinné

A archaismy se tady nesmí...?

vindal: ale jdi, vážně?

Miroslawek: slovosled oné věty je archaismus jak hovado..

Miroslawek: ve všem pravdu díš. K básni: Pravda, psát dobře vázanými verši je velmi těžké a složité. Tato báseň není špatná, vůbec ne, líbí se mi...ale na tip nedosáhla. Nakročeno ovšem máš dobrým směrem.

Mimoň: A ještě k tomu "prý", vezměme si třeba Mikuláška... na náš stín, na hrozící stín, prý, běda, až vás opustím, a na bolestné první lásky, na oblak, louku, na bělásky ... a loutna, smutná loutna má sladce a zhluboka prý zazní teprve po chmelové lázni, (Prašivcův zpěv) Na oslizlý strop sklepa tiskli jsme nikláky, prý abychom se znovu vrátili... (Třetí pohár) Zřejmě to nebyl profík. Pravda, kdo jím je?

Hezký, líbí se mi ta přímočarost. Nic složitýho, ale dobře popsané. Tip

A co je to vlastně onen archaismus, Mimoni? http://cs.wikipedia.org/wiki/Archaismus Ve větě "Spící zvony městských věží půlnoc řece šeptají" vidím spoustu navrstvených klišé, ovšem archaismus ani jeden. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kli%C5%A1%C3%A9

Rozumím, díky. :-)

Kej, uznávám, není to chyba, je to archaismus. Dostal jsi mě po právu. Stydím se a pamatuju si to:-).

Mimoň: ty jsi taky chyba, bylo by dobré neplést si pojmy a dojmy ;o)

ale jo, jednoduché, ale výstižné :)

Částečně souhlasím s tím, že šlo by něco zlepšit, ale není to ani tak špatné. Začátek mě sice moc nenadchnul, ale ke konci to pěkně vygradovalo, tak se mi to zalíbilo...fajn.

Ano. Člověk by měl docenit vázaný verš, pokud má pomyslný poetický záhyb. Pořád tam jsou ovšem chyby: "Spící zvony městských věží půlnoc řece šeptají" - strašný archaismus "jedna noc prý k tomu stačí." - prý je vyloženě vycpávka, kterou si profík nemůže dovolit Líbily se mi tam ty sandály na jehlách, to je pěkné oživení, taková figura nepatří do tradice vázaného verše. Tipous.