Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěnovaná
28. 08. 2010
8
14
842
Autor
Třináctá
...
na oči do písku štěkaly srny
podhoubím tklivě
stromy co nepadly
objímaly živé
dny
nedůtklivě
čím větru bolí mezi setkáním
sním
než mě ďábel rozfouká
v polospánku modrého pavouka
a jiskří divně
myšlenky divé
odvahu
sílu vinou pavučinou
duhové obelisky skládají stín
misky vah
ještě je mám mezi prsty s trávou
z okna virginský tabák vytleskává noc
do hlíny kreslí zpěv netopýrů
a ránem zas chtějí ptáci táhnout
už je to dávno
okrovým měsícům lišky rezaví
14 názorů
vždycky jsem byl pro surrealistické verše, ale u tohoto textu platí rčení mnoho psů - zajícova smrt. počin to není zlý, mám však pocit, že by si zasloužil trochu ubrat chvílemi až na krkolomné obraznosti. můžeš sice namítat, že je to záměr... pokud tedy ano, popravdě by mě zajímalo, jak by vypadal nepřeplácaný text, už kvůli sdělení a atmosféře, kterou svými současnými atributy u mě spíš potlačuje. navíc, ačkoliv jsou strofy přeplněné barvitými slovíčky, obsahují alespoň originální myšlení, zatímco řádek "a ránem zas chtějí ptáci táhnout" je přenotorický... každopádně mě tento text možná i přinutí se vrátit jindy
Toru....:D
Arniko, bezesporu.:)
moorgaan// a nebyl ani tak hrůznej jako opravdovej//
Zvláštní, je jich mnoho, co naopak prst vztyčují...říkají... jdi na brzdy, holka -/-
Zkusím raději ty kozelce, by mě svázali.
nes,když tak, taky dobře.---.
Mimoň, člověče šokuješ.To se nesmí!, přečíst všechno tak z fleku, zcela bezostyšně.:D
Jazylka, skvělej nick.Stačí jen kousílínek, když k Tobě může.()
Dave, těší mne...ještě jedno pukrle a úsměv.:)
Všem díky, že prošli jste až sem, do mého domu a slůvko vtiskli do písmen.:)
Arnika Plazivá
29. 08. 2010
jo, stekavy srny a lisky me dostaly do kolen....)...libi docela...ale cejtim, ze mas na vetsi premety...snad se zkusit trochu odbloknout....ale co ja ti budu radit, zejo:))) sama vis....
Trochu mi to připomíná Sylvii Plathovou... milé, jak se ve zmatečných verších skládajících zvláštní obrazy houpe fonetická linka.
Z té básně to šíleně táhne samotou, ale jakousi správnou samotou, která se obklopila věcmi směřujícími ke středobodu koncentrace.
- - - -
...už jsem si vzpomněl, co mi to celé evokuje - tu chatu ve von Trierově Antikristu! Stejně jako tam, i zde se ukazují různé šeré, slizké a ostré motivy přírody - podhoubí, oči srn, písek, nepřímo vyjádřené padlé stromy, pavouci, netopíři, tráva, hlína, virginský tabák (ten se mi obzvlášť líbil - jedna věc člověkem proměněné přírody mezi samou člověkem netknutou), nakonec ta liška, no, ta byla u von Triera taky.
Věnování je naznačeno pouze na začátku a na konci... jako by zde byly pouze popisovány činnosti, které člověk činí, aby si na adresáta vzpomněl - v samotě.
Dávám tip a těším se na další.
miestami mi to úplne uniká.. ale hlboká poklona za "sním, než mě ďábel rozfouká"