Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAndělská
06. 10. 2010
14
13
2096
Autor
Taubla
Bílé vločky padají na polštáře.
Jsou to peříčka z andělských křídel.
Cosi prolétlo vzduchem.
Je to chuť strachu.
Nahmatáváš ostrny mrazení.
Chceš volat o pomoc,
ale tvá ústa sevřely okovy satana.
Úzkost vystřídá vysvobození
v podobě energie,
která se ti vžírá pod kůži jako kyselina.
Jsou to vločky,
které zchladí ten ďábelský žár.
A ty máš náhle novou sílu vstát
a vzepřít se osudu.
Tak běž, ...život na tebe čeká.
13 názorů
Někdo mi tady před pár měsíci napsal, že anděl v básni je kýč, ale ty dokazuješ, že je to kravina. Tvoje báseň rozhodně není kýč.
Zde satan představuje depresi blbko. Ovšem má slova mohou mít více významů...
Prosím, tedy já tomu moc nerozumím, to má někdo bojovat se satanem a úzkostí ? Já tedy myslím, že se bojuje s tím, co má člověk v srdci, čili sám se sebou. Já třeba tam mám Lásku a malý pocit viny a ještě menší zlobu...takže s tím mohu bojovat, ale Satana bych se bála, kdybych ho měla v srdci...