Buldozerista Vlastík

Rozhrnul poslední kupu uhlí zajel se svým žlutým stalincem do garáže očistil radlici dolil olej a garáž zamknul rozloučil se s klukama v boudě vysprchoval se oholil potřásl si rukou s vedoucíma a zašel si s kastrůlkama na oběd paní kuchařka ho nebyla zvyklá vídávat v civilu - kastrůlky mu naplnila vrchovatě jídlem a také se s ním rozloučila - šel dlouhou tmavou chodbou se zašedlými a popraskanými zdmi kolem šatny kde po něm zbyla prázdná skříňka se jmenovkou naposledy si odpíchl stál za trafikou kousek od vrátnice kouřil startku oči lesklé od slzí - ale neplakal tvrdý chlapi nepláčou a když tak se schovají třeba za trafiku kastrůlky v jinak pevné ruce se mu chvěly koukal na uhelné kupy hlubinný zásobník boudu k odpočinku na zauhlovací pasy… a v těch jeho tmavých očích bylo vidět v jednom jediném krátkém okamžiku celých čtyřicet let.

---