Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seS úsměvem
11. 12. 2010
12
11
2474
Autor
Makoves
Tak tedy úsměv
a kde ho vzít?
Za stromem závist.
Ve větvích pomluva.
Snad, že ty vločky přináší smích.
Podívám se.
To smějí se motýli na skle.
Barevné,
veselé
na sněhu bílém tvoří lásku.
Směji se, ač důvod malý.
Sněhová radost dopadá na ústa.
Cinkají rampouchy,
okenní římsy plech.
Taje smutek.
Se sluncem jarním,
múzy odhalí svou tvář
a vrásky hluboké vyhladí
nové teplo.
11 názorů
sepotvkorunachstromu
12. 12. 2010
No a je to! Vyhecovaly tě, naše múzy... ta je skutečně mírně rezervovaně optimistická... *
DĚKUJI! Mám radost,s tou básní rezonuji. Je krásná, jemná a je v ní odvaha a naděje. *******
Za stromem závist
ve větvích zlá slova?
Co z toho, když na list
každého dne znova
s motýlem světlo sedá,
když láska voní z mízy,
jež zlatá je a snědá.
Ta míza živá je a ryzí!