Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senávod
Autor
Alloha Hurro
Možná jsme všichni jen hlupáci, ale z nějakého důvodu tu jsme. Dostáváme šanci se ukázat, poprat se sami v sobě, budovat, utvářet, stavět, cihla malta cihla
Neseme zodpovědnost za sebe, to je ta největší zodpovědnost, kterou jsme mohli dostat, to že se jí příčíme, nepřipouštíme ji, necháváme v sobě vládnout drobky špíny a zla, drobky které v nás vládnou městům dobra, stačí jedno zrnko popela a celý papír už nebude čistý.
Ale stačí udělat to nejlehčí fouknutí, a špína bude pryč, ale neztratí se, stále bude čekat až ji na nás někdo jiný foukne, nebo my samy, a když je na nás, stačí pak prstem zatlačit a už nepůjde jen tak odfouknout, bude už v našem papíře zamáčklé, a nepůjde odstranit, mužem ho drhnout, a možná malinko zesvětlá, ale nikdy už nezmizí, ale tím pokusem poškodíme okolní papír, možná že se budem tu špínu snažit odstranit tak silně až se papír protrhne.
Co pak? Da se slepit? Jde to? Leda že by se překryl, a čím více by se překrýval tím lépe by držel, ale přišli bychom o papír, který by nám chyběl. O čistý nepopsaný papír, co až by se zaplnil? A nám chyběl právě ten jeden malý kousek, který je vynaložen ke spojení papíru, spoj, díky kterému to má ještě smysl, kde to ještě s trochou fantazie navazuje. Ale teď nám tu chybí, je to otázka, risknout a odlepit, ale co když se odtrhne vrstva, a bude to fatální, budeme mít šanci, a dostaneme nový papír? To je otázka, život je plný otázek.
Na některé nejde odpovědět, ale je dobré si je položit.
Třeba jen abychom nezapomněli za čím jdeme, za těmito otázkami, a tato cesta za odpověďmi, se podobá puzlím, skládáme, a spojujeme souvislosti, neboli stavíme mosty které nám mimo jiné pomohou překlenout těžká místa, ale až nebudeme vědět kam dál, až nebudeme moci najít další puzlík, je potřeba se podívat nadhledem, a až poskládáme celé puzle a hrana kolem dokola bude rovná, vzneseme se nad celé dílo a pochopíme, co jsme vybudovali, kde jsme chybovali, a že to vlastně chyby nebyly, uvidíme naše celoživotní dílo jako na dlani, tak jak nás vidí ti co už dokončili skládání, a vidí že naše budování které právě probíhá zapadalo do té jeho a plnilo tam svou funkci, jako tisíce jiných lidí kteří ovlivnili a ovlivnit měli naše chápání.