Povídka měsíce - Prosinec 2010 - Hlasování

Hlasuji pouze pro: "Stařec a toulavý pes". Jak mu kdosi napsal do kritik: "Sázíš na otřepané slovní rekvizity..." S tímto souhlasím. Děj vpodstatě žádný. Dědek vylezl z baráku, našel psa a zase se vrátil. Žádné nároky na čtenáře. Vlastně závidím schopnost používat ony "otřepané slovní rekvizity". Osobně bych do nich nastrkal pár ručních granátů, polil to yperitem a následně do toho vysypal buben ze Špagina. Pak by se to snad číst dalo... Záporně hodnotím díla nemravná, až úchylná...

1. Velký poprask v malém lese autorky sepotvkorunachstromu 2.Devětačtyřicet autorky Lady de Winter 3. Sousedka má NOVOU KAMARÁDKU autorky brackenridge Zdůvodnění: 1. Velký poprask v malém lese mi připomněl moji oblíbenou autorku Beatrice hraběnku de Dia svojí upřímností a svěžestí, dodnes si vzpomínám, jak jsem ji na střední škole citoval v originále, "tak nezklamali by mne ani jiní, proti nimž bych se vskutku provinila". A kdo by neměl rád zvířátka... 2. Krásné, romantické, zamilované. Vzpomněl jsem si na K.H. Máchu se slzou v oku, když si zapisoval do deníčku, že "večer dvakrát onanie". Navíc, když si představím, jak mladík nahoře od pasu zcela nahý vystupuje do deště, jsem vzrušen a jdu si šňupnout naftalín. Každopádně dobře napsané a tedy čtivé, jen mi tam ještě chybí trochu máty peprné(Mentha piperita). 3. Rozjezd na začátku, to jsem si říkal, že všechny řitě světa, i ta jeho. A že třeba dojde i na anální sex (za použití kondomu DUREX a lubrigačního gelu PRE-SEED). Ale pak se mi nějak pointa ztratila, takže nakonec až třetí místo, i když styl jest excelentní.

1. Saetri-Ihn 2. jsk 3. .duke.

1. Velký poprask v malém lese autorky sepotvkorunachstromu 2.Devětačtyřicet autorky Lady de Winter 3. Sousedka má NOVOU KAMARÁDKU autorky brackenridge

1. - Velký poprask v malém lese - sepotvkorunach 2. - Vykastrovany intelektual -Měrka 3. - Sousedka ma novou kamaradku - brack proste to tak je, komentare jsem dal pod dila samotna

Nesdílím s ostatními radost ani z počtu povídek, ani z kvality, jasně že jsem největší morous, ale některých kousků jsme snad mohli být ušetřeni... No nic, nakonec to postavím takhle (další poznámky jsou pod díly): 1. Lady de Winter - Děvetačtyřicet; v téhle povídce vidím větší přesah, než v kterékoliv z ostatních 2. VT Marvin - Kapitán svou skříň nikdy neopouští; zaujalo víc než kandidáti na třetí místo, jinak k tomu nemám co říct 3. Bohouš Krejza - Zatím to zvládáme; povídka, která se mi nelíbí, ale přesto myslím že je docela dobrá (druhým adeptem byl Saetri-Ihnův Noční host, ale ten se mi znelíbil při dalších čteních)

Tak když jsem to už jednou všechno přečetl, tak si taky zahlasuju. 1. Saetri-Ihn: Noční host 2. VT Marvin: - KAPITÁN SVOU SKŘÍŇ NIKDY NEOPOUŠTÍ - 3. Stařec_007: Stařec a toulavý pes 1. Povídka, která mě zaujala jednoznačně nejvíc. Evokuje střet dvou myšlení dvou různých typů lidí. Jednoho, který už je pro nás vzácný až neznámý a druhého, převládajícího. Sympatické je, že reprezentant našeho myšlení je druhému muži nevnucoval, ač je považoval za vyšší. Často byl kritizován epilog jako něco zbytečného. Já si naopak myslím, že tam jednoznačně patří. 2. Pro mě trochu reminiscence na Bradburyho povídku Celé léto v jediném dni. Povídka je vystavěna přímo mistrovsky. Užití du-formy se tady výborně hodí. Moc se mi i líbí ta pasáž, která se odehrála jen v mysli hlavního hrdiny, aniž bychom to v první chvíli poznali. 3. Na textu mi ohromně vadí absence odstavců. Byl kritizován za prvoplánovost nebo polopatičnost. Ta charakteristika sice platí, ale mně to v tomto případě sedlo. Sedlo mi to hodně. Já si něco takového občas rád přečtu. O třetím místě jsem ještě docela dlouho uvažoval pro Artura Chybu nebo sepotvkorunachstromu.

... ještě jednou a vážně... 1. KAPITÁN SVOU SKŘÍŇ NIKDY NEOPOUŠTÍ autora VT Marvin 2. PODOBAL SE KLAVÍRU autorky Lan 3. Velký poprask v malém lese aut. sepotvkorunachstromu KAPITÁN SVOU SKŘÍŇ NIKDY NEOPOUŠTÍ: Líbí se mi tenhle -- spíš vnitřní monolog, než povídka. Líbí proto, že je to (na Písmáku) jeden z nemnoha textů, které, krom toho, že se v nich autor zabývá sám sebou, zároveň něco sdělují. Zde je navíc ono 'zabývání se sám sebou' jen prostředkem k čitelnosti sdělení, umocněným oním neobvyklý podáním ve 2. osobě. Spatřuji v tomhle textu příznivé zjištění -- návrat zdejších autorů k realitě, životu a snaze využití jazyka jako prostředku pro určité sdělení; narozdíl od (zde) často preferovaného 'psaní pro psaní', psaní o ničem. PODOBAL SE KLAVÍRU: Těžko říci, ze je to povídka; spíš poeticky podaná vzpomínka s nádechem nostalgie a snad i hořkosti. Líbí se mi i pro svůj místy nezvyklý (a pro autorku typický) slovosled, navozující náladu snu. Velký poprask v malém lese: Zprvu nezřetelná paralela postupně získává zcela konkrétní tvary. Tak konkrétní, až pro zasvěcené přestává být dvojsmyslným sdělením. Nepatřím mezi zasvěcené a mám slabost pro dvojsmysly. Hodnotím jako aktualitu a taky za "dodržení kategrie"; z mnou vybraných textů je jedině tenhle jednoznačně povídka.

1) - KAPITÁN SVOU SKŘÍŇ NIKDY NEOPOUŠTÍ - 2) Stařec a toulavý pes 3) PODOBAL SE KLAVÍRU ---- 1 - Profesionálně napsaná povídka s vyzrálým rukopisem. Závažné, stále aktuální téma šikany. Trochu chybí výrazná pointa. Pro mě je ale důležitější sdílnost a opravdovost příběhu. V tomhle případě pisatel dokonale vystihnul to, jak by se zachovala většina z nás. 2 - Způsob psaní mi trochu připomíná můj vlastní z některých povídek. Nese známky velikého úsilí a snahy na jedné straně a nevypsanost, až křečovitost, na straně druhé. Méně zkušenosti přináší také některá klišé, jak se zmínili ostatní. Možná by stálo za to, ještě jednou pořádně přečíst a proškrtat. Přes tyto výhrady na mě povídka zapůsobila, především duší. Starý člověk se cítí zbytečný. Přes veškerou snahu okolí má dojem, že je jenom trpěn. Rozhodne se odejít. Kdo ví, jestli ne na vždy. Ale nachází něco, co mu chybí. Vrací se zpět s novou nadějí a smyslem života. Je to velmi silné až biblické téma, a proto ji řadím na druhé místo. 3 - V mém bodování skončila těsně za druhou povídkou. Je to lyrika sama. Četlo se to jako "jedna báseň". Odstavce mi nevadí, naopak. Takhle napsané texty (sdělné, úsporné, nic navíc, s lyrickou atmosférou) se mi líbí. Možná by se však hodilo odstranit mezery mezi odstavci, bylo by to ucelenější a zároveň oddělené. Pointa ukrytá v poslední větě..?

1. duke. : .recall. O bolesti ze ztracené lásky píše kdekdo, ale .duke. umí tohle téma podat neobvyklým způsobem, bez sentimentu, ale přitom působivě, navíc dobře zvládnutou formou, z které mám pocit jisté dokonalosti, bez potřeby cokoli vylepšovat. Jestli ta blokace bude opravdu trvalá, přijde Písmák o výborného prozaika. 2. VT Martin: Kapitán svou skříň nikdy neopouští. Zaujala mě netradiční du-forma, ale hlavně uvěřitelné vykreslení psychiky malého šikanovaného kluka. Příjemně plynoucí vyjadřování, plné fantazie, místy až metaforické. 3. Saetri-Ihn: Noční host. Saetriho oblíbená složitá souvětí vykreslují podivné setkání na podivném místě, příběh působí tajemně, udržuje napětí, dává námět k hlubšímu zamyšlení.

Takže duke je bloklej. inu, vyhraje pm in memoriam. 1) duke. 2) jsk 3 VT Marvin. ad. 1) je příjemné číst text, když má čtenář pocit, že mu autor chce říct něco důležitého - a trochu nového. V případě narvaha je to už ucelený světanázor zabalený do řízné bezskrupulózní formy. I když, jak jem psal pod textem, mi stavba minipovídky připomíná spíš anekdotu, pořád mám pocit, že to je asi nejkonzistentější a nejuzavřenější text za tenhle měsíc. ad. 2) citový holocaust. Jo, tuhle povídku asi nikdo nemá rád, krom mě a těši teda. Má sice roztáhnutý úvod plný zbytečných serepetiček a hračiček, nicméně námětově a od 3. kapitoly i literárně jde až na dřeň. Pod nánosem počátečních vtípků je ukryt aktuální a o to bezútěšnější text. ad. 3) poněkud kontroverzní užití duformy se zde našlo s neotřelým námětem, takže celek mnohem víc než na obecné mravní hodnoty působí na samotného čtenáře, žádná prvoplánovitá agitka. Texty, které zaujaly: rozhodně Arthur Chyba se svou miniaturkou - no a samozřejmě Bohouš a Měrka, což už je taková písmácká záruka kvality.

Tak jsem to prošel a hlasuji takto: 1.místo - Měrka. Zábavné, vtipné, psáno z lehkostí a fantazií, čte se to úplně samo. Ani náznak těžkopádné kostrbatosti, což je důkazem vypsanosti autora. 2. místo - sepotvkorunachstromu. Tady dávám body za téma, bajky se tu často nevidí. Je to fantazijní, sice trošku kýčovité, to uznávám, ale v normě. 3.místo - Saetri-Ihn. Z ostatních zaujalo nejvíc, je to přemýšlivé, trochu ponuré. Chybí mi tam dialogy, což většinou považuji za nedostatek, ale do povídky tohoto typu se nehodí.

Zbyly ještě nějaké prosincové povídky, které nebyly nominovány?