Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDnes
09. 02. 2011
19
22
3108
Autor
Marcela.K.
Probudila mě bolest.
Vyšplhala mi po zádech do hlavy.
Jen blázen v mých letech si bere v den svých narozenin dovolenou…
Jenže proč si nechat i v práci připomínat, že už nejsem nejmladší.
Pár zpráv mi zopakuje pravdu o zdraví.
Vracím smsky s poděkováním .
První přání bylo od druhorozeného syna.
Na parapetu okna v kuchyni mi darovaný hyacint, od Hanči z práce, připomene, že bude jaro.
Přebíjí vůní rozkvetlou orchidej s třiceti květy v obývacím pokoji.
,,Za každý rok jeden,“ komentuje počet květů můj muž.
..Myláčku, neumíš počítat?“
,,Za každý rok se mnou – před tím, jako bys nežila…“
Umí mě rozesmát i po tolika letech.
Ta nádherná orchidej je ale zprávou od ženy mého prvorozeného syna. Někdy květiny mluví a ani nemusí vonět. Maličká soška bílého andělíčka, umně připevněná ke stvolu, je poslem, který mi zůstane, až květy zvadnou.
Kytici od holek z práce jsem už včera musela opřít o zeď, aby nepřevrhla svojí vahou vázu.
Azalka se skromně krčí vedle orchideje.
Její čas teprve přijde. Je milé vědět, že víš…
Venku se stmívá. Bolest se poněkolikáté vrací.
Prášek ji nezahnal, na procházce se psem se neztratila…
Ležím ve tmě.
,,Vezmi si něco k večeři. Je mi špatně, bolí mě hlava…a nakrm psa, prosím.“
Probouzím se, bolest leží vedle mne.
,,Co jsi chtěla k narozeninám,?“ ptáš se už poněkolikáté…
,,Namasíruj mi krk.“
Trochu to pomohlo.
Opírám se o tebe.
,,Radka se ani neozvala,“ kňučím…,,Asi zapomněla.“
Sedím u monitoru, přihlašuji se na icq. Červená kytka před dceřiným jménem…
Kroky za zády.
,,Milá maminko…“
,,Vždyť máš být ve škole.“
,,Zařídila jsem si to…jen jsem měla strach, že nestihnu autobus. Dnes máš narozeniny, to tu přece musím být.“
Drží v ruce nádhernou, bílou růži.
Přidávám ji do mé sbírky květin.
Až zvadne, nic se nestane.
Sedím v obývacím pokoji vedle své dcery. Pouští mi jakýsi skeč na notebooku…směju se.
„Jo…a přestala mě bolet hlava, myláčku.“
22 názorů
Marcela.K.
06. 11. 2011Marcela.K.
11. 02. 2011
Marcelko,
přidávám azalku :o)
***
A v nadpisu je slovo "senior", ne čupr holka...
:o))
Marcela.K.
11. 02. 2011
Povzdech seniora
každý rok ti přidá kilo
na tvůj posílení stroj,
že víc je jich než je milo
cvičební ti praská kroj?
jednou přijde bez závaží
a přinese jen květiny
často do věnců se váží...
ten rok bývá jediný
***
K dalším závažím mnoho sil, Marci..
Marcela.K.
10. 02. 2011brackenridge
10. 02. 2011Marcela.K.
10. 02. 2011A.Storožnicyn
10. 02. 2011
Množstvím zmiňovaných květin vyvolává tenhle textík předjarní náladu. A připojuji se ke gratulantům.