Marsyas is not dead!

Pro všechny možné revivaly devadesátých a bůhvíjakých dalších let jsem měl jen slova pohrdání. Až do včerejška. Ne, nenavštívil jsem koncert Michala Davida. Prožil jsem příjemný večer ve společnosti první dámy českého folkrocku. Ale popořádku:

Před pár lety jsem se účastnil v Mostě srazu základní školy. Akce se konala na školním hřišti, byl to sraz všech ročníků dohromady, protože základka se měla rušit, dnes tam funguje jakási obchodní akademie. Na   hřišti bylo podium, na podiu kapela a ta vydávala povědomé zvuky. Když jsem se zaposlouchal pozorněji, zjistil jsem, že jde  písničky tehdy již zesnulého Petra Kalandry. A dobře je hráli ti chlapci! Od té doby jsem si tu kapelu pamatoval. Říkal jsem si, že až budou hrát někde poblíž, půjdu se na ně podívat. Jenže sliby-chyby, znáte to.

Až včera. V paláci Akropolis na pražském Žižkově  se konal koncert, který mě zaujal už svým obsazením. Petr Kalandra Memory Band (dále PKMB, jde o tu kapelu ze srazu), Zuzana Michnová a Oskar Petr. Spojení těch jmen není náhodné, Zuzana a Oskar jsou zakládajícími členy skupiny Marsyas, která v českém folkrocku má významné místo. A Petr Kalandra byl na začátku taky u toho.

V původním složení vydal Marsyas jen jedno album (Marsyas, Supraphon 1978). Jenže Oskar Petr odešel do exilu a kapela v pozměněné sestavě dala dohromady ještě  další dvě alba (Kousek přízně, Supraphon 1982 a Jen tak, Supraphon 1984). Podle oficiálních zdrojů (www.marsyas.cz) se za desku Marsyas považuje ještě album V Přítmí (Spraphon 1989), ale já už bych ho řadil spíš do sólových desek Zuzany Michnové.

 Pak se muzikanti rozešli, Zuzana Michnová pokračovala v rockovějším stylu, Petr Kalandra se spojil s Janem Spáleným do Amatérského sdružení profesionálních hudebníků, aby později mohl i z tohoto seskupení odejít a těsně před koncem minulého století vydat dvě samostatné desky se svými verzemi písní Boba Dylana a dalších. Víc času mu nebylo dopřáno, zemřel v roce 1995.

Koncert v paláci Akropolis byl dobře kořeněnou směsí všeho, co kdy z dílny Michnová-Kalandra-Petr vyšlo. Úvodní blok obstaral PKMB s frontmanem Mírou Kuželkou. Vybral několik Kalandrových songů a interpretoval je tak věrně, že při zavřených očích bylo možné si představit samotného Petra Kalandru. Doprovodný band šlapal bezchybně, zcela excelentní byl pak hráč na foukací harmoniku (jméno jsem si bohužel nezapamatoval), který v sólové skladbě Mašinka bravurně převedl co se dá i s takhle malým nástrojem dokázat.

Oskar Petr se uvedl dvěma songy z vlastního alba Fabrica Atomica, i tady mu PKMB zdatně přizvukoval. Legendární píseň Zmrzlinář z prvního alba Marsyas vehnala nejednomu  pamětníkovi téměř slzy do očí, nepamětníkům pak vyvolala příjemné mrazení v zádech.

Vstup Zuzany Michnové na scénu vyvolal v nabitém sále vlnu nadšení. Při písni Marsyas a Apollón  jí na malé violoncello doprovodil i Olin Nejezchleba, další z členů Marsyas. Ten si taky bravurně vyseknul zpěv v Horských lázních. Zuzana Michnová dávala i své osvědčené kousky z nemarsyasovských alb jako Sám ví líp, a S Luisem . Když přišla řada na Hrnek , celý sál (naštěstí bez židlí ) už byl ve varu. Večer gradoval vícehlasými refrény Kalandrovy písně Břímě a končil uklidňujícím Klepu na nebeskou bránu , už bez Oskara Petra a Zuzany Michnové.

Hudebně neměl víc než dvouhodinový program chybu, když nebudu počítat opakovaný začátek první písně Oskara Petra, kdy bylo potřeba doladit kytaru s houslemi. Náhodný návštěvník (ale kdo by se na takovémhle koncertě octnul náhodně, že?) by možná trochu pozvedal obočí nad patetickým průvodním slovem Míry Kuželky, který měl několikrát potřebu divákům připomenout, že Petr Kalandra se na to všechno shora dívá.

Kuželka ovšem, zejména v druhé půli koncertu, dával naplno pvolný průchod  svým pocitům štěstí  a radosti z toho, že si může zahrát se Zuzanou a Oskarem.

Zuzana Michnová byla ve skvělé formě („bubeník mi říkal, že se mu o mě zdálo…mučili jsme ho a dusili, ale neřekl co“), viditelně si koncert užívala. Oskar Petr dokonce do Zmrzlináře přidával aktualizované texty. Prostě takový pohodový retro večírek. Je dobře, že někdo dostal ten nápad  postavit na podium Zuzanu Michnovou a Oskara Petra, PKMB jim byl velmi důstojným partnerem, i když jde o muzikanty o generaci mladší.

Celá sestava bude takhle vystupovat až do léta (šňůra se jmenuje Tour 2011). Pokud máte tuhle muziku rádi, určitě si nenechte ujít  některý z dalších koncertů.

jedna videoukázka z mnoha, které jsou na youtube

 (10.3. Žďár nad Sázavou / 15.4.Ostrava / 2.5. Praha  / 3.5. Praha  / 6.5. Karlovy Vary / 13.5.Plzeň /  21.5.Písek / 26.5. Kladno / 3.6. Slivenec / 9.7. Domažlice / 16.7. Ostrava / 23.7. Postoloprty / 24.7. Náměšť n. O. / 28.7.Plzeň / 20.8. Trutnov /  27.8. Ústí n. L. /30.8. Uničov / 8.9. Praha)