Ztracený klíč

Augustus: Jestli Tě to nutí se vracet, pak Ti to něco sděluje. Už proto nebudu vysvětlovat... Marek

Nemohu tvrdit, že jsem báseň pochopil a, přestože si nedělám o svém intelektu pražádné iluze o svém intelektu, tak vím, že nepatřím zrovně k těm nejhloupějším (spíš bych se tipoval na lepší průměr), tak to nemohu považovat za klad básně. Ale musím se k ní stále vracet, proto dávám rozpačitý tip.

Díky, Bíšo, za zastavení, měj se, Marek

*

nikdy nic nechci "mermomocí", a kdyby ti to mělo zkazit renomé, to bych si dokonce snad i vyčítala. dlouho jsem tu nebyla, svítí mi přes dva tisice avíz, takže mám co číst. chtěla jsem jen naznačit, že se snáz šťouchá do druhého, než tvoří vlastní :-))

Avox - moc rád Tě po dlouhé době vidím na své zahrádce, a na Písmoni vůbec... Chudák Tangens, ten se upíše.. :-))))

mluví na mne, díky */ tangens, dej vědět, až vymyslíš těch deset, určitě nemávnu rukou :-))

ok

White: Lehkost jako lingvistický fenomén jsem neřešil, protože si nemyslím, že je to lingvisticky nelehké - ale nemohu Ti brát, cítíš-li to tak. Poukázal jsem na lehkost obsahu proto, že jsem měl pocit, že Tě ovlivňuje při posouzení lehkosti formy...

To jsem rád, Diano - z toho, co jsi napsala prve jsem pochopil, že Ti báseň dala to, co měla - a nejvíc mě potěšilo, že vím, že rozumíš tomu, co jsem do slov dal... Nemám moc svých básní, k nimž bych se vracel. U téhle vím, že budu... Měj se pěkně, Marek

ok, beru. Ovšem, že "lehkost záleží na rozpoložení" bych čekal o jiného autora, než od tebe. Možná, že jsme se jen nepochopili. Měl jsem na mysli stav, kdy se dá i těžké téma zpracovat lehce. Tedy LEHKOST jako lingvistický fenomén, nikoli jako stylové kopírování závažného tématu.

No ano, ke mně promlouvá. Zejména první dvě sloky jsou pro mne klíčové. Myslím, že se k ní budu vracet....

White: Lehkost záleží na rozpoložení. Jsou témata hlubší, ne tak na povrchu, kde prostě se Ti nebude číst lehko a nebude Ti lehko. Je to hodně i o schopnosti empatie čtenáře. Rytmicky tu nic nedrhne, za tím si stojím. Pokud máš pocit těžkosti, je to subjektivní. Některý čtenář má pocit, že se mu to čte špatně, jinému zase dobře (Diana). Opět subjektivní věc, která mě nemůže nutit k eliminaci. Jde spíše o to, jestli to, co člověk sděluje, může obecně každému něco dát. Jasně, že nemůže. Protože ne každý je nastaven na vše, ne každý má stejný prožitek v zásobě (někdo se s ním například ani nesetkal, tak se nemůže na tu společnou vlnu dostat). Marek

Tohle není dobrá diskuse, Marku, myslím, že si pleteš pojmy. 1. užitím zvukomalby nemůže mít čtenář pocit, že se mu to špatně čte, chyba je tedy na tvé straně a měl si volit techniku tak, abys tento fakt vyeliminoval. 2. nemyslím, že lehkost se dá naučit a jednou ji použít a jednou třeba ne.

Myotis, Háber: díky za zastavení, hezký večer, Marek

Maceška: psáno, jak cítěno :-))

Tangens - to by mě zajímalo, co jsi z toho rozluštil? :-)))

.../*

veľmi pekné **********

Hledal jsem zámek, co se odemyká, aniž v něm klíči rachotím. Někdy se vzdáme, to když chybí klika. Vyjít se vzpříčí naproti krásně vyjádřeno .... T***

Diana, sepot, White: Díky za zastavení. White: Snažím se sklubovat obsah s příznačnou zvukomalbou. Takže píši-li o vrzání a skřípání, mělo by to tak i působit (nemyslím formu, ta skřípat nemá :-)) ). Až budu chtít psát něco s lehkostí bujarého gejzíru, poznáš to... Marek

+

Chybí lehkost, lehkost, lehkost... a poslední sloka se užitím (programovým???) souznělých s, z, ž atd,. nedá číst.

Tvoje snad nejlepší! Alespoň na mne tak působí. Hloubka myšlenky, zralost citu a dokonalá forma. Nádhera!

Rampoušek - právě jsem si říkal, že jsem Ti neposlal avízo... Dík za zaklubení :-)) Alegna - někdy je dobré poznat, že ne ke každým zámkům má člověk klíč, aby mohl jít dále... Marek

pro mě krásně básnířsky vyjádřené, mám ráda rýmované vnitřní myšlenky, jedou po kolejích a neskřípou Aź slovem najdeš klíč, co rozpustí zhoubnost rzi pochyby víno odplaví pryč cos uložil v lahvi zvítězí :D))))

díky Marku a řadím do soutěže!