Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte serebabky II.
Výběr: whispermoonlite
11. 06. 2011
35
35
3583
Autor
Můra73
svítání
s přesností jednoho pražce
vlak nahlas sčítá vzdálenosti
a příčně půlí čas
nalevo leží noc
v ní dům kde ještě všichni spíte
a mně se cesta
prudce stáčí doprava
břečťan
jako břečťan
srůstám s každou zdí
při které se usadím
a nemohu se odtrhnout
těch pout nic nezbaví mě
kořenů drobných
upnutých v té stěně
pořád zbývá nespočetně
kříšení
po cestách strun drobím
pletýnky ze včerejška
mravencům mezi pražce
pod jejich kroky flažolety
tišší nežli déšť v listí bohyšek
přetečou hráze uší
ve vlnách tepů
naplno rozezvučí se
vrstvení
ke jménům vrytým do kamene
se snažím vybavit si tváře
vracím se domů
jsi ve dveřích
můj chleba a sůl
Lunochod
v časech
kdy ještě v mlází
kličkovaly lunochody
maminka sedávala
na našich bundách
čistila hříbky do košíku
a večer se divila
kde se na polštářích vzalo
tolik jehličí
po kapkách/ z Bozkova
stopy těch několika kapek jsi zvěčnil
v podobě obrazců na hladině
ostatní zachycuje čas
v přesypu
ze stalaktitů do stalagmitů
v podobě obrazců na hladině
ostatní zachycuje čas
v přesypu
ze stalaktitů do stalagmitů
opuka
do barevných pruhů polí
místy rozpadá se zeď
opuka postupně se drolí
dál v oranici drobné kousky napoví
odkud je kámen z něhož stojí
okolní zdi a budovy
kdosi vyzdvihl jej do výšky
z níž pomalu se vrací zpět
od pastvin
už od pastvin slyším ji cítím
údolím se řítí
drápy se zarývá kořisti do srdce
vodu zpět do kapek tříští
na skaliska letící
Divoká Orlice
pohádky
míza zastavená trnem mrazu
spí celá říše s ní
i šípky podél tratí
na opadaných větvích pučí sníh
-
botky nezabky si nazuj
zahradu proběhni
až slunce paprskům se ztratí
budou nám lampy ve vyhřátých pokojích
pokojně svítit na pohádky
nezaroste
vstavače kdysi poklepané hůlkou
zase pokvetou
vydám se tvou pěšinou stejně
možná pomaleji než tenkrát dovolily tvoje nohy
dnes už mi zastavení neobrací oči v sloup
večer na půdě rozložím do sít
co jsem nezapomněla
provoní dům
za oknem
táta žehlil
štětcem na opěrné zídce
miluju tě Libunko!!!
ve zdi začíná růst tráva
ta láska přetrvává
ve vybledlé barvě
zazimování
v květináči domů
přinesla jsem léto
- mezi listy
ibišků dracén
hřeje se za sklem
a tiše žasne
nad proměnou
stromů na nudisty
hádám se kvůli němu
s manželem každý den
když květináče přeskakuje…
pak se s tím stavem spokojí
tak ať si teda přezimuje
- v pokoji
jen musím za odměnu
častěji oblékat ty
krátké letní šaty
kruhy
panelák silnice i škola
zdávaly se větší
z téhle cesty
léta vedla domů
na lavičce u hřiště
odhadnutou výšku stromů
odečítám od času
naposled rozbitého kolena
a místo kluků
klubko pocitů se pere
v průsečíku kruhů
s proměnlivým poloměrem
tátovi
s miskou hrachu
o dům zkoumám tvé oblíbené přísloví
odskakuje a padá
většinou do záhonů
třeba z nás ještě něco bude
třeba
z pranostik/ z kopců
do času
rozvěšených zvonků už jen pár dní zbývá
s muzikou zpíváš Káčo
pak doma do ticha roční prach rozdýcháš
hlas přejde po notách na půlnoční
se draním peří prý počkáš na Barboru
havíře bezpečně vyvedla z dolů a teď se půjde mýt
až za pár dní chmýří
začne vám zpod rukou lítat
vyjdu ho uvítat s dcerkou ven
pro větvičku z višně
z útržků z bábina povídání
21.1.
Je leden. věta holá
jak zimní pole beze sněhu
Anežka prostovlasá
na skřivana volá
zkouším rozpoznat hlas
v němž hledat se dá zelenání jara
už dlouho tajím dech
a u pusy mi chladne pára
kroky Anežky jež odchází
v břečťanu vítr kapky deště
a večer touhu živí
z rukou si zimu hlínou smýt
sweetání
škobrtám přes pohozená slova
a každou chvílí čekám svítání
v něm v domovině uprostřed
za labyrinty vět
tvé teplo a klid
35 názorů
ahoj, díky za kritiku, mám z ní radost. Přichází tosamo, teda spíš přicházelo, už dlouho se mi nedaří psát tímto způsobem.
Tak jenom namátkou...
Svítání - moc krásně ti to zní. Takovou zvukomalebnost miluju.
Opuka - je naprosto super. Pro mě asi nejvíc.
Sweetání - t d t d t d......stejný případ jako u první. Prostě lahoda pro uši. Ladíš to tak záměrně, nebo ti to tam občas sklouzne samo?
Pěkně ti to píše.
Vyčítám jim jen to, že nejsou v knížce, již bych vlastnila. Musím si je alespoň uchovat:).
blboun nejapný
13. 06. 2011
IVO, moc děkuju...Chtěla jsem později i poslední část smazaných textů vrátit ve stejné podobě...budu o tom ještě přemýšlet.
Máč tam skvělé kousky, ovšem být Tebou, tak tu duševní potravu budu servírovat ve více chodech.
zblblýptáček
12. 06. 2011
cítím v tom pohodu, vnímání přírody, něco hrozně teplého a vroucího...ráda bych Tě někdy viděla a slyšela na autorském čtení
moc pěkné můrko!
než to dočtu zapomenu co jsem četl na začátku :)
asi by bylo lepší to dávat sólo nebo max. po třech
kusech
chcela by som mat Tvoje zbierky basni nad postelou - krehucke, plne spomienok, nadhernych obrazov, staci prizmurit oci a som tam...zvlastne, kolko rovnakeho mozu prezit rozni ludia, kde vsade sa mozem najst...ozivujes mi davne i nedavne spomienky poetikou, ktora mi je blizka, zimomriavkuje, vyvolava slzy, prijemne teplo domova...aj ked neviem kolky raz budem citat:)
*****
..no, ja to prelouskal cely...dvakrat....a, jak rikam, absolutne jen tva vec....
sama cítím, že tohle není ideální. Ale chtěla bych je tu mít a vracet sem po jednom textu, co už tu jednou bylo se mi zdá ještě horší. Už mi zbývá jen poslední část, ta bude kratší, a protože je na těch textech hodně co upravovat, nechám Vás aspoň měsíc oddychnout. Pak už samozřejmě budu vkládat po jednom textu. :o)
..ja souhlasim s dadikem, ale at si kadej dela, jak chce....
...tohle je az takovej naval - a clovek chte nechte vybira si, jako c e l e k ja to ani neberu, mozna tady na netu ani nevstrebam:)
--------------------------------------------------
---:) no, kdyz musim, bere me nejvic prva a posleda...***
vrátím se, ale preferuju přece jen jeden txtík, maximálně dva.....
nebo to tu budem dělat takto?,