Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNEJPRVE VEZMEM MANHATTAN, PAK VEZMEM BERLÍN / FIRST WE TAKE MANHATTAN, THEN WE TAKE BERLIN
12. 07. 2011
9
18
1934
Autor
Horavin
NEJPRVE VEZMEM MANHATTAN, PAK VEZMEM BERLÍN
Odsoudili mě ke dvaceti letům nudy
za pokus vrazit do systému zevnitř klín
Teď přicházím jim to splatit se vším všudy
Nejprve vezmem Manhattan, pak vezmem Berlín
Nelíbí se mi váš módní průmysl, pane
Nelíbí se mi léky pro váš štíhlý splín
a co přihodilo se mé sestře... něco se stane
Nejprve vezmem Manhattan, pak vezmem Berlín
Opravdu se mi líbí žít vedle Vás, bejby
Miluji Vaše tělo, Vašeho ducha a šaty hebké jako smích
Ale viděla jste, jak zastávkou vlaky projíždějí?
Já říkal Vám... jsem přece říkal, že byl jsem jedním z nich
A díky za položky, které posíláte
za opičku, překližkové housle i s ochutnávkou vín
Já cvičil pilně každý den, jsem Vaším připraveným žákem
Nejprve vezmem Manhattan, pak vezmem Berlín!
Pak vezmem Berlín!
Pak vezmem Berlín...
original:
FIRST WE TAKE MANHATTAN, THEN WE TAKE BERLIN
They sentenced me to twenty years of boredom
For trying to change the system from within
I'm coming now, I'm coming to reward them
First we take Manhattan, then we take Berlin
I don't like your fashion business mister
And I don't like these drugs that keep you thin
I don't like what happened to my sister
First we take Manhattan, then we take Berlin
I'd really like to live beside you, baby
I love your body and your spirit and your clothes
But you see that line there moving through the station?
I told you, I told you, told you, I was one of those
And I thank you for those items that you sent me
The monkey and the plywood violin
I practiced every night, now I'm ready
First we take Manhattan, then we take Berlin!
Then we take Berlin!
Then we tak Berlin...
18 názorů
Edvin 1: Obrazné podobenství je něco jiného, než informace o konkrétní zteči nebo dobytí nějakého místa. Proto si myslím, že Cohen použil "to take" ve smyslu který potvrzuješ, ale jako obraz o stavu světa z pohledu jeho víry. Nic víc...
Ed: ano, dostali bychom se tak brzy ke strategiím trojského koně. Vycházel jsem z dějového základu vyjádřeného hned v prvních dvou verších: "Odsoudili mě za pokus o změnu systému ke dvaceti letům NUDY. Poslední slovo hovoří pro obrazné podobenství.
Pisatelé Genezis (původní Tóry) museli mít asi dost dobrej gebír, když odkryli nejpodivuhodnější obraz světa, který se stal na tisíce roků leitmotivem celé lidské existence a všech jejích projevů. Máme-li smysl pro pořádek, mohli bychom respektovat alespoň fakt, že pisatelé bible neměli eseróčko ani copyright. Kolektivní vědomí je více než produkt jednotlivců a čínské přísloví vtipně říká: Dávejte pozor na to, co není! :)
To neříká JHV, nýbrž pisatelé Bible, kteří mu tato slova vkládají do úst - to jen pro pořádek.
Z čistě jazykového hlediska není možný překlad slovesa "to take" tak, jak to naznačuješ Ty. Pobýval jsem v anglofonním světě 5 let, studoval jsem tam. Po této zkušenosti bych to sloveso v tomto kontextu nikdy nepřeložil. Ostatně, Izraelité dobyli Jeruzalém tak, že se do něj dostali tajně, napájecím systémem, ne otevřenou a přímou ztečí. Přesto se jednalo o vojenskou akci, která nemůže být jako celek nazvána jinak, než "dobytí Jeruzaléma".
V tomto smyslu tomu bylo podobně s dobytím Jericha a jiných kanaánských měst. (Vidím, že si příslušná místa ve SZ dovedeš najít sám.)
Osobně si myslím, že máš recht - básníci tohoto typu často píší, co jim "slina na jazyk přinese", vyjadřují své emoce, nespojené s ničím konkrétním, hmatatelným, slovy, posunky, gesty, a při přednášení či zpěvu ještě svým hlasem všemu dávají další významy vším tím, co lidský hlas umožňuje. Sami osobně sice mohou myslet na něco konkrétního, v hlavě jim při sepisování daného textu mohou vířit nespočetné obrazy, ale mají-li je později definovat, pak to nesvedou. Možná i proto, že lidská řeč nikdy nebude s to lidské myšlenky city a pocity jednoznačně vyjádřit. Možná se sám Cohen sebe ptá, co to vlastně bylo, co ho k sepsání nejednoho jeho textu vedlo.
P.S. Pro Fruhlinga: v textu je "to take" ve významu dobývat, dobýt, nebo také obsadit, jak to činí vojsko.
Gn 11-7,8: Nuže, sestoupíme a zmateme jim řeč, aby si navzájem nerozuměli. I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.
A o tom je, zdá se, celý Cohenův refrén. Všimněme si v obou případech významného plurálu:
JHV: "Nuže, sestoupíme a zmateme..."
L.C.: "Nejprve vezmem ... a pak vezmem ..."
Cohen zpívá hold trochu slangově o věci, kterou JHV jasně říká a zároveň i po tisíce roků stále znovu trpělivě vysvětluje :)
Ed, Fruhling: Myslím si také, že "We take" v refrénu nezastupuje smysl "dobýt" či "ovládnout" zmíněná města, ale pravý opak těchto významů: rozložit je, vnést do nich zmatek příslovečné babylonské věže se zmatením jazyků, kdy nikdo pořádně neví, co kdo čím nebo oním vlastně myslel... Jde o duchovní krizi, nikoli vojenskou. "Nejprve vezmem" můžeme chápat kupříkladu "obrátíme město naruby," což odpovídá hned úvodním dvěma řádkám textu:
"They sentenced me to twenty years of boredom
For trying to change the system from within."
Tím je naznačeno chápání světa jako třeba i nepříliš bezpečné, ale především místo, kde nic nemůže zůstat na svém místě, páč je vše v neustálém pohybu a je proto vždy prozíravé s tím počítat.
vk: také jsem původně cítil mnohem civilněji a přirozeněji "věci" nebo "pozornosti," jenomže když jsem si pak pustil videonahrávku, neunikla mi přesně za tímto veršem herecká vsuvka pohrdavě ironického smíchu, který celé strofě vtiskl výraz neosobního despektu a proto jsem ponechal pohrdavě předhozené neosobní "položky."
Edvin 1, Lakrov: Osobně jsem přesvědčen, že k písňovým textům prostě ze zásady nepatří jakékoliv výklady směřující k nějakým konkrétním událostem, páč na 100 procent vyjadřují neurčité nálady, úzkosti a podobně. Jde téměř výlučně o emoce, se kterými si autor ve svém životě nějak neporadil a tak je vecpal do písničky, kde "léky na štíhlst" a "housle" se mu hodily kvůli rýmu, "co přihodilo se mojí sestře" a "projíždějící vlaky stanicí" k dokreslení nálady.
Pokud jde o Manhattan a Berlín, představují symboly globalizace, která už v druhé polovině 80 let klepala na berlínskou zeď.
Je směšné spojovat události, které se pak kupříkladu po patnácti letech přihodily v Manhattanu s jakýmsi "tajným kódem či vzkazem zašifrovaným do 'ilumináttského' textu," a proto se všem takovým snaživcům Cohen bezradně směje, protože ví, že je marné je přesvědčovat, že tomu tak není. Stejné problémy s "tajným významem" svých textů měli třeba i takový Bob Dylan (Kdo je vlastně tajemný Mr.Tmburin man?) nebo John Lenon (kdo a proč je "Valrus?" "Lucy on the Sky with Diamonds" je prý vlastně tajné poselství o LSD - ostatně podvědomě to mohlo klidně tak spontánně vzniknout, ale určitě ne konspirativně a za nějakým účelem.
Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv význam chápu, nepřipadá mi, že by se slovo "vezmeme" v češtině v téhle souvislosti nějak používalo. Zajímavé, jak srozumitelnost může maskovat .)
Děkuji za návštěvu i za úvahy, které neodbytně tento text vyvolává. Vznikl v osmdesátých letech, které jsou spojeny s nastartováním překotných změn globální povahy. Myslím, že Cohen se vnitřně neztotožňuje s postavou, kterou předvádí s hereckým mistrovstvím, ale naopak ji karikuje spíše pro vyjádření svého konstantního smutku a u něho tak příznačné nostalgické melancholie provázející veškerou jeho tvorbu a snad pramenící z úzkostných pocitů nad "příznaky šíleného světa." Nelze si nevšimnout šansonově stylizované ironie vyčuhující jak přímo z textu, tak z hereckého projevu.
Možné výklady jsou přemnohé. Kupříkladu teroristické útoky na WTC a plánované později v Evropě, nebo snad pobízení k zavržení americké "way of life", smybolizované zde módními návrháři, "dobývání" USA a Evropy gangstery atd.
Pro Edvin1:
> ...srovnává dobytí Berlína americkými vojáky (tedy i Židy) za druhé světové s dobytím Manhattanu, finančního centra USA, židovskými finančníky...
Obdivuji tvůj "analytický" postřeh. Mě to opačné pořadí zmátlo.
Líbí, velice. Jen poznámka k významu slova "to take". Zde se nepochybně jedná o jiný význam než "vzít", a to "dobýt".
Dle mého názoru Cohen srovnává dobytí Berlína americkými vojáky (tedy i Židy) za druhé světové s dobytím Manhattanu, finančního centra USA, židovskými finančníky. Jelikož je to však politicky choulostivý fakt, odmítá to takto vysvětlovat, ale poctivě žádný jiný výklad nenabízí.
Časovou posloupnost obou "dobytí" obrací. Snad záměrně mate, snad má na mysli opětovné dobytí Berlína třeba židovskými podnikateli, co já vím. Zeptat se ho nemíním. :-)
Slova tvého překladu mrazí stejně, jako poslech originálu. Co do zážitku z poslechu písní, jež byly předlohou, je možná lepší ta včerejší. Překlady jsou (z mého omezeného srovnání "srdcem ucha") oba zdařilé.