...jak kápli božskou

Hvězda krásy ocelový tiskla horce zem

Tak radili se nahoře: Co s tim provedem ?

Dívali se shora kolik vody v movi

zdola na ně zpíval taky Dawid Bowie

V nitru Země plakaly už trosky náměsíčnejch ptáků

že se koupat se nemohou

Nedočkaj se mraků

Netopýři do skal sklepů lezli hloub a hloub

Babičky děti mámy táty auta kola zábradlí stromy cesty - bolel kloub

*

Nezbylo než povolati Čarskou Věrku

byvší ´ hvězdu´ stadionů

co má ledy v merku

Hvězda slávy její na Zemi už dávno dávno spadla

(To spíš její rvavá kamarádka Madla)

Ale brusle pořád má i naše Věrka !

A vzpomínky v piruetách

(snad stokrát sílu studenou ledu zadkem kradla)

A má ho pořád pěkně ledovej , snad mokrej..?

*

Věrka šňěruje už okopaný botky kraso

mámě svý stařičký přes rameno:"Pohlídej mi maso !"

( .."já letím nám to vybruslit!")

Chytla se světla výboje jako Mars a lítla vzhůru

Žádnej necítila třas

Ale trému měla ne že ne

Kostým jí prask ve švech Špekem svítil

flitry cinkly cililink a břink

A v nebi byla už ..,..

Co brusle to nejvostřejší nůž .... A když dva spolu, dá se !

Věrka vjela na staďák před Boha

nebála se

a bez muziky hodila Rittbergera jednou

Bum a spadla

Tak znova a znova zkusila skočit Robertsona

a zase prásk

A zpátky na nohy, projela se, šminky tekly jí do výstřihu

Svatí dívali se tiše

Modlili se

Jen ať to Věrka přežije.

Zkusila Biellmann piruetu - krása !

Točila se tak rychle chtivě

že zatleskala pěkně nahlas vša nebeská chasa

A pod Věrkou začaly sílit ledy ...!

Dunaj dole jí tleskal zbytkem vody

Vltava lízala už schody

*

...pak spustilo se celý móře dolů a děkovali pánubohu

Nikdy nedozvěděli se že to všechno Věrka

vobyčejnýho hajnýho a úspěšný účetní pilná dcerka
který se smáli že prej H V Ě Z D A STADIONŮ

pár bodů najezdila

a život slavnej v záři reflektorů

jo, ten jen si snila

Věrka, který se smáli celej její život

že na střídačce malej a k ničemu pivot.