Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrok
18. 08. 2011
16
9
1490
Autor
Armand
Vydal se po pěšině tvořené sešlapaným mechem, udusanou hlínou a spletenými kořeny stromů, posetou spadanými žaludy a listím, které tu zanechal poslední listopad. Tělo se zavlnilo, zhouplo v bocích, plíce nasály vzduch. Když došlápl, cítil pod chodidlem chladnou zem, listí i větvičku, kterou jeho noha vmáčkla do půdy, aniž by křupla. Váha se přenesla, vydechl, tělo ztěžklo. Jako když se otevřou stavidla přehrady a voda dopadne na dno nádrže a žene se do údolí. Tak se setkala země se zemí, voda s vodou. Tak kráčel po zemi, jako by chodil po vodě. A jeho krok byl nekonečně dlouhý v čase. Krok. K rok. Každým krokem nabíral čas. Každým rokem se naplňoval. Jen matně si uvědomil, že jestli to tak půjde dál, jeho kroky se zkrátí, ale jeho čas se prodlouží. A když zůstane stát, naplní ho věčnost.
9 názorů
Zvláštní, zajímavé. Nutí k zamyšlení.***
I čtenáře při čtení jakoby naplňoval čas....