Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semedvěd
21. 08. 2011
24
31
2836
Autor
aleš-novák
má jen jedno oko
a zašitou díru na zádech
leží na dně krabice
pod postelí
ale určitě si to pamatuje
jako já
stáli jsme spolu
toho letního dne
v Mostě
na hlavní třídě
co má uprostřed
tramvajový pás
držel jsem medvěda
pod paží
a mával vojákům
nikdy před tím
jsem neviděl tank
byly mi čtyři
31 názorů
aleš-novák
31. 08. 2011jejdavilda
31. 08. 2011
Bylo mi jako papouchovi a to házení kamením si taky dobře pamatuju. Ale těm šutrům předcházelo ráno, kdy se mamka chystala do práce a pustila si rádio kvůli přesnému času. A tam to hlásili. Ona se tak koukla po rádiu a řekla: "Co blbnou? Dávat ráno místo zpráv rozhlasovou hru..." - a když začaly ty tanky hučet na státní silnici na kopci za domem, došlo jí, že to není hra, sesula se na židli, rozbrečela se a jen vydechla "Panebože, zase bude válka!" - nedivím se, že ji to tak sejmulo, ona válku zažila.
Proto pro mě bylo jak dejavu, když jsem 11/9 2001 přišla z nákupu a zapla bednu, aby mi tu něco breptalo, a tam padala dvojčata v NY. Taky mi nejdřív bylo divné, proč dávají odpoledne katastrofický film - a pak mi došlo, že to je úplně jinak...
mi bylo 10 a házel jsem na tanky kamením
a druhý den jsme kradli cedule a směrovky u silnic a dělali zmatek, když jsme je montovali jinam
a v Bílovicích jsem jednomu vojákovi u mostu ukradl bodák
zaplaťbůh je to pryč
Hezký.
Mně byly taky čtyři, viděl jsem přijíždět tanky od Ruzyně. Připadalo mi to zábavný a nechápal jsem, proč naši tak nadávaj. Pak v televizi hlásili, že se naši občané postavili tankům s holýma rukama. Slovo občan jsem tehdy slyšel poprvé. Myslel jsem, že je to ještě něco víc než hrdina, a tak jsem taky chtěl být občanem. O něco později už to slovo neznělo tak dobře.
Kiwagamo´ag
22. 08. 2011
nad ranom sa mi snivalo, ze je vojna, hukot lietadiel, skripanie tankovych pasov na asfalte...prebrala som sa, v izbe sero a tie hrozne zvuky som pocula dalej. Nikdy nezabudnem na hrozu, ktora ma prenikla, na bledych rodicov v okne...mala som jedenast...
aleš-novák
22. 08. 2011aleš-novák
22. 08. 2011
máš pravdu, jen trochu jiná, než ta oficiálně vyhlášená, o to možná zhoubnější
aleš-novák
22. 08. 2011
taky mám vzpomínku, musela jsem na kole přes les k tetě pro sůl, protože se všichni báli, že bude válka a vykoupili úplně všechno a my neměli čím solit
aleš-novák
22. 08. 2011
Ty jsi ve čtyřech mával Sovětům a V. K. v témže věku nosil dlažební kostky na barikády. Z tebe by prezident nikdy, ale opravdu nikdy nemohl být. *T
jejdavilda
21. 08. 2011
užaslý čtyřletý klouček... :-)) já o svých vzpomínkách stále ještě nějak napsat nedovedu...
aleš-novák
21. 08. 2011
I mně byly čtyři, ale pamatuji si jen to, a ještě navíc spíš z vyprávění, že jsme byli ten den na chatě, schovaní v bezpečí....**