Konečná

Tak jsem odešla.

S vědomím, že nezůstanu do rána,
že Ty to víš,
jsem Ti na rameni plakala
a pak rozmazaná v Tobě
prosila
ať pochopíš.
Že čekala jsem příliš
dlouhou dobu
na svobodu
a vím, že nevěříš,
že zůstaneme spolu
a dělí nás jen jedno milování
od rozchodu.
Jen jsem chtěla, abys věděl,
že nemyslím to zle...

"To není v Tobě,
jsem jen hrozně zoufalá
a chci jít hned".

Místo aby jsi mě držel,
řekl´s „ tak si jeď“.

Místo abys šílel,
aby jsi mě na kolenou prosil,
sliboval, že na rukou mě
budeš nadosmrti nosit...
tak místo toho jsi mě nechal jít.
A já jsem ani sama nevěděla,
co si vzít,
co si s sebou zabalit,
protože neumím to
neumím jen sama žít...

ale chci