Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚVAHA
21. 10. 2011
15
27
3254
Autor
srozumeni
Proč máme v některých chvílích tak málo slov?
Kam zmizí, když je člověk potřebuje?
Někam se schovají a pak se objeví, když jich už není tolik potřeba.
Ba ne. Na tohle žádná naše slovní zásoba nestačí.
Jaká slova by měla zaznít, když někomu zemře dítě?....
Neznám taková.
27 názorů
8hanko, ani Tě neznám a mám pocit, jen z Tvého psaní, že bych se od Tebe nechala určitě ráda utěšovat.Určitě o sobě nemusíš pochybovat, kamarádka se má, že Tě má...
s kamaratkou sme denne v kontakte, hovori, ze je rada, ze nas ma, ma s kym o bolesti otvorene hovorit, hoci aj to iste dookola, poplakat si, pritulit sa, citi, ze sme pri nej, to jej pomaha...nevie si predstavit, ze by nemala priatelov, ze by bola na vsetko sama s manzelom...verim jej(i ked mam zo seba zmiesane pocity )
Přesně tak to je, máš pravdu. Bohužel těmhle životním ztrátám se člověk nevyhne. A nikdy se na to nedá připravit.
viem...kamaratka prisla v tychto dnoch o este nenarodene dietatko...place, trapi sa, pripadam si celkom bezmocna, neschopna urobit cokolvek na ulahcenie jej trapenia, pretoze aj ked ma clovek okolo seba blizkych, predsa len to najhorsie musi odzit, odtrpiet sam so sebou...
niekedy slova nestacia, ponukni objatie, prenes zo seba na toho druheho zo svojej sily, energie, nech pociti, ze ma niekoho, o koho sa moze opriet, ked uz nevladze dalej sam...
Děkuji vám vše. Někomu za hezká slova, někomu za názor, někomu za kritiku, někomu za tip...