ranní úvaha

Pod vlivem Archimédova zákona se zdá, že lidské tělo díky své hustotě (kolem 1000 kg/m3) se nemůže potopit v kapalině, která má mnohem větší hustotu (1500 – 2500 kg/m3) a tou jistě bažina bude. Zrádnost bahna většiny bažin spočívá v tom, že to není klasická newtonovská tekutina, podobně jako jí jsou voda, benzin, líh, glycerin.... Zcela jinak se chová olej, smůla, želatina, těsto, zmrzlina a třeba i bahno. Jmenované "kapaliny" patří mezi bighamovské – plastické kapaliny. Bude-li totiž tlak tělesa ponořeného v bažině, a tedy i vznikající smykové napětí malé, kapalina nebude vůbec téct a bažina se bude chovat jako pevné těleso. Takový lehký neživý předmět může ležet na povrchu bažina a neponoří se, i když není nadlehčován dostatečnou vztlakovou silou podle Archimédova zákona. Naopak, překročí-li tento tlak jistou kritickou hodnotu, začne se bažina chovat jako bighamovská kapalina a těleso se bude ponořovat nezadržitelně aniž by tomu mohla vztlaková síla zabránit. Zrádnost bažina je právě v tom, že se specializuje na živé objekty. Pokud by byl člověk zcela nehybný, chovala by se k němu bažina jako pevné těleso. Díky tomu je někdy možné pomocí speciálních lyží i bažinu překonat. Začne-li se však člověk do bažiny ponořovat, bude každý jeho pohyb přispívat k jeho potopení. Sebemenší pohyb ruky či nohy směrem vzhůru zvýší reakční silou tlak na kapalinu, k tomu přispěje i vazkost a zejména přilnavost kapaliny, jejichž překonávání vyžaduje další úsilí. Jakmile se člověk ponoří pod úroveň, při níž Archimédův vztlak vyrovnává jeho tíhu, je další ponořování nezadržitelné, stačí k němu i pouhé dýchání člověka. Na rozdíl od vody zde plovoucí těleso není ve stavu stabilní rovnováhy. Tady je každá rada drahá, lze jen doporučit co nejméně pohybu... Ale čekejte s klidem, když vám jde o život! (www.fyzmatik.cz) info:Rášek :o)