TY SPRÁVNÝ PLÁNY

Je dobrý mít ty správný plány.
Víkend volnej, tak jsem rozvoz pizzy (tím se živím) hodil za hlavu a domluvil si snídani u jedný zajímavý madchen.
Má poslední láska mě kopla do chynďáku, páč jsem na ni neměl dostatečný množství času.

Nedokázal jsem jí vysvětlit, že když je kšeft mizernej, musím jezdit mnohem víc, aby se ušetřilo.
Hmm… tak mi ušetřila starosti který jsem měl s ní, (její slova) a pořídila si novýho bejčka.
Sice mě to čuří, ale slovy klasika: „mladá holka lásku potřebuje....“
Vlastně se nemůžu divit. Holt mě chvilkama zajímala víc ta naše pizza, než ta její p...

Po desátý večer mi volal brácha, že je zapíchlej u jednoho z místních bordelů a nemůže odemknout auto.
Ukecával, ukecával, bych vzal drát a jel mu pomoct ten jeho taxík vyháčkovat.
Jak jsem říkal, já měl zrovna úplně jiný plány, takže jsem ho poslal do zádele, ať se postaraj kolegové.
"Ty vole, v týhle kose každej drožkař lítá. Všichni se na mě vyfláknou, brááchaa ...prooosííím ...mrznee!"
Usoudil jsem, že budu muset. Přece jen je to bratr.
"Ať tě průjem honí celou sobotu" popřál jsem mu, pohladil svý plány po vlasech a vyrazil .

Na místě mi došlo, že to je poněkud kách situace. Taxík stál nastartovanej vedle bordelu v zákazu,
přímo naproti sídlu místního oddělení Policie. Nedávno se sem totiž přestěhovalo z kasáren na kraji města.
Nějakej chytrej pravděpodobně usoudil, že koexistence Policie a šlapek je žádoucí.
Musíme všichni doufat, že tu jde jen o koexistenci a ne o kooperaci, že…?
Háčkovat před bordelem a před policejní služebnou je  činnost docela zavánějící, jenže kšeft se musí hejbat,
tak nám nakonec nic jinýho nezbylo.
Nejdřív háčkoval bratr, pak já, potom týpek co dělal ochranku v bordelu. Škodovka se tvářila jako trezor a nic...
Došlo k očekávanému.
"Copak to tu předvádíte panstvo." zahájil konverzaci polda, kterej vylezl z pomalovanýho auta jako první.
"Snaží se odcizit vozidlo ze zákazu stání" odpověděl mu druhej s bouchnutím dveří,
"Koukám kokot za kokotem ...starý časy se vrátily" utrousil brácha
"Lehni na hadr, Hektore!" sykl jsem na něj a smutně sledoval týpka z ochranky, jak mizí ve dveřích hanbince.

...d e z e r t é r...
"Bratrovi se zamklo auto, tak se snažíme otevřít dveře."
"A nejde jim to" zasmál se jednička směrem k dvojce. "Doklady má pan bratr uvnitř, že?"
Ten jen kývl.
"No co, Pagannimu housle, vidlákovi vidle. Budeme vám s tím muset pomoct, jinak ty doklady neuvidíme, že?"
Sice mě to jeho "že" začínalo štvát a s těma vidlema to pohnojil, ale usmál jsem se a vypustil "díííky".

Po půlhodině byly sundaný všechny gumy okolo bočních dveří, a policejní žertování mutovalo na nasupenost.
Tu navíc přikrmoval brácha broukáním písně "Pár přááátel stačí mííít, co uměj za to vzííít..."
Taxík si dál nedobytně vrněl a i pomahači a ochránci tu kontrolu dokladů viditelně vzdávali, když...
Bezmyšlenkovitě jsem vrazil klíč od svojí bývalý chaty, do zámku Škodovky a odemkl ji.
Od policajtů jsme dostali kopr, že je zdržujem od jídla, ale nakonec se zasmáli, že nezmrznou, takže pohoda.
Jen ty moje plány usnuly, takže jsem se musel koukat na nějakej úděsně přiblblej seriál v telce.
No dokoukal jsem to, ale… ten kterej to napsal, měl na mozku nejspíš jen jednozávit, pfff.
Zejtra je sobota, takže... juknul jsem se vedle sebe.
Je dobrý mít ty správný plány ...a když už má čéék bratra, i ten správnej klíč.