184 kroků

smutný*

zajímavé... a ve 4. větě od konce patří čárka za "že"

Ondřeji!!! Jsi mi taaaaaaaak blízký. Svým smíšlením a pohledem. Hele Bix, neboj, jinak o něj nestojím :-)) Velice působivě napsané, ikdyž je to vlastně obyčejná reportáž. A tak si říkám, že tahle funkce kostela možná pomůže více lidem, než ta přisouzená církví. Ty máš nejen básnické střevo, ale hlavně umělecké srdce a zdravý selský rozum. Bože, já tě táááááááák mám ráda jako člověka!

vaůůůůůůůůů ! *

už je mi jasné, jak se může někomu podařit vštípit černobílou realitu do čísla jo jo jo

*

*

Havlíčkovo nábřeží...nějak ho teď v zimě zanedbávám...půjdu se tam v nejbližší době zase podívát a nasát trochu Ostravice.. fotky se mi líbí*

184 kroků kamkoli, řekla bych... a čím míň, tím to máme dál, protože se nemůžeme vymlouvat na dálku vně... a dálka uvnitř je mnohem zrádnější... Děkuju, Tyndo... jsi mi nějak bližší a bližší... *

a seš můj! *

miluju jak se díváš na svět....

To Je ale... !!! (*)

Umíš Tyniku, umíš.........*****!****

hodně dobrý!

Tak nejako cítime takmer všetci. Rozdiely sa začínajú ukazovať, až keď treba do tej budovy vstúpiť. Ešte väčšie sú potom, keď sa stretávame na zanesených schodoch a najväčšie vtedy, keď sa človek vzďaluje dlhými krokmi a snaží sa čo najrýchlejšie zabudnúť. Práve tam si už jeden z mála - odtiaľ už nachádzam tvoje bohatstvo... a nakoniec teplo tvojej kávy...

Jsi fakt dobrý... TIPík

V Tvojom prozaickom štýle ˇTa trochu nepoznávam...inak myslím na tú mapu...a na ten zoznam ulíc...

*

Doprdele, to je dobrý! |||-_-|||