Tri haiku o zrkadlení

 

Druhé nejvíc.... 

Tip za druhé.

Krásně na sebe navazují, moc pěkné, naozaj :-)

***** ******* *****

Ďakujem Davide, už som vysvetlila môj pocti, ktorý som sa snažila zachytiť pri haiku jedna a tri Markéte. Asi sa to až tak nepodarilo. Formát 5-7-5 porušujem zriedka (tu je to o jednu slabiku viac v prvom haiku). Je to niekedy skutočne nejednoduché. Každoápdne vďaka za zastavenie a komentár. Vždy to posúva ďalej.

Neni to spatne. Haiku je ale format nelehky. Ma obsahovat prvek "tathata" (takovosti) a pritom prvek "satori" (prohlednuti) do neobycejnosti za vecmi obycejnymi. Takovost v techto haiku mozna nachazim, ale prohlednuti pouze v druhe. Prvni a treti haiku se opakui ve svych motivech a neprinasi objevovani. Ocenuji ale odvahu zkusit japonsky format ve slovanskem jazyce. Nehlede na to, ze originalni haiku ma mit 17 slabik (resp. znaku) ve formatu 5-7-5... At se Vam dari.

Blboune vďaka, vážim si ten obdiv "nad majstrov" :)) Mne haiku vyhovuje. Netreba veľa rozprávať :)

Markéto, vďaka ešte raz. Mám tu okolo seba kopu haiku poézie. Rôznych autorov v rôznych prekladoch. A sú si často nepodobné práve aj tým odlišným prekladom. Ja viem, sama to cítim, že moja cesta je ešte ďaleká. Neviem, prečo som taká fascinovaná práve týmto básnickým útvarom. Vďaka :)

...nemám rád haiku /ukázka mistrů je na prd/ tvé se mi zamlouvá víc*

co se týče tvého osvětlení (výkladu) prvního textíku, v tom případě by "hladina jezera" byla jakousi hlubší metaforou, obrazem, jinotajem... a ty haiku nejsou vlastní, proto jsem toto sdělení nenašla a ani nehledela. Nejde o to, že by metafora, personifikace etc. byla a priori pro haiku tabu, ale musí být průzračná, jednoduchá...o jednoduchost a zároveň přesah (což vyjáddřit ve třech řádcích je kumšt)jde v tomto případě především. Jednoduchost a zase jednoduchost. Jako příklad uvádím pár haiku od mistrů tohoto typu japonské poezie (lze si i všimnout tradiční formy, tj. dělící pauzy, kdy je báseň rozdělana do dvou částí, což navozuje tomuto útvaru jisté životodárné napětí a utváří jeho prostor): Hvězdy na rybníce. A zase zimní liják bičuje vodu. Večerní vánek. Voda olizuje nohy volavek. Tvé myšlenky, které tě vedly k sepsání těchto řádků (především oné první a třetí skladby)jsou dobré, ale pro tento útvar přeci jen příliš komplikované. Zvolila bych tedy v tomto případě jiný (vhodnější) útvar - miniaturu či lyrické verše

najviac ma oslovili prvé dve sú úžasné..T

*

Ďakujem Markéto za postrehy, ktoré ma snáď posunú ďalej. Ale aj tak by som chcela niečo k prvému a tretiemu haiku. V tom prvom som chcela nechať prehovoriť dvojakosť hĺbok v jednom zrkadlení - oči - hĺbka ukrytá v nás(nikdy samých seba celkom nespoznáme, myseľ/duša je neobsiahnuteľná) - podobná nepreniknuteľnej hĺbke jazera. V tom treťom haiku išlo o brázok, ktorý často vídam. Naháňajúce sa tiene vážok, ich čitateľné tvary sa pri dotyku krídel/tela s vodu rozkladajú (pripomína to analytický kubizmus) do mnohých opakujúcich sa plôšok. Akoby sa "realistická" tieňohra razom zmenila na "modernu". trocha som to pritiahla za vlasy, ale chcela som ten obraz dopovedať. Preto som možno volila aj poznámku o preklade slova čeriť, lebo v slovenčine má ešte aj iný význam, ktorý pre toto haiku ale neplatí. Každopádne veľká vďaka za kritické pripomienky

1. zrcadlení, hladina jezera a nedozírnost... vše je opisem téhož fenoménu, v podstatě ve třech řádcích opakuješ totéž jinými slovy 2. ale proč ne... 3. tady se mi to opět seká: stínohra vážek čeří obrazy na hladině (promiň za to hrubé shrnutí) opět mi první a třetí řádek spývá. obrazy na hladině pro mne jsou právě ty stíny vážek, tj. stínohra. mám z toho pocit vágnosti (na rozdíl od hutnosti a jasnosti, jež od haiku a priori čekám), roztahanosti a až přílišné lyričnosti, která není haiku vlastní, přestože přírodní motivy se v haiku vyskytují často. dobrému haiku ale nechybí moment překvapení, břinkne o čelo, obraz je tak obratně zformulován, že se ve vteřině člověku otevře nový prostor pro nádech... Je to smělost definovat to, co definovat nelze, lapit to pomíjivé...a to je vskutku mistrovství...haiku se prostě musí napsat samo, musí spadnou z nebe na zem a je na tom či onom, zda jej zachytí... Zde mi chybí ten pocit objevného nazření, oné nesamozřejmě samo-zřejmosti... Ale kdysi jsem od tebe cosi četla a pamatuji si, že to bylo výborné, takže počkám, až zase něco opravdu "spadne" :)

Super, v hajku si majster. :-) Ale samozrejme, nie len v hajku.

Líbí. Tip.

Ďakujem všetkým! A s tou poznámkou som to možno prehnala, ale často sa mi práve pri haiku stáva, že sa ma tu čitatelia pýtajú na význam niektorých slov. Tak to tam už nateraz nechám... a na budúce to skúšať nebudem :)

Všechna tři dílka jsou výborná, gratuluji

/*

* pred búrkou ...

zalíbilo se mi to moc. poznámka mne zaráží.tedy čeřit je v češtině dost běžné...