52. VÍKEND

Ano Anno,

všechno je při starém, jen včera tu byla sousedka z přízemí a ptala se, kdy budeš doma. Říkal jsem, že chodíš později a ona říkala, to já dávno spím. Upekl jsem makové koláče s posypkou k nedělnímu kakau a doplnil potraviny. Kávu ještě máme. Ranní ti třikrát zpěním v džezvě, ztlumím hořák. Nakonec zbude sladký lógr, jako v tvém hrníčku, než jsem s ním praštil o lino. Říkalas, že to ti vadí ze všeho nejméně. Taky jsem vypral záclony a v ložnici nekouřím. Večery po seriálu trávím napouštěním vany, přidám olejíček z pravých mandlí, předloktím kontroluju teplotu, nezamykám. Mám strach, kdyby se něco stalo. Potom se jdu podívat a když tam nejsi, vlezu do polostudené pěny, je mi fajn. Šetřím vodu a tvá špína mi nevadí. Zapálím vonnou tyčinku, až vyvoní, hodím na sebe župan, vlezu pod deku od ťamanů. Nevěřila bys, tvá vůně je všude, hořkosladce mandlová. Jo, a dal jsem peníze jinam, do dózy po mamince, zabalil do cíchy. Je v prádelníku.

Chlebíčky nachystám do lednice, šampáňo už je připravené. Dvě láhve, abych se neožral. Prohlédneme si naše fotky a pak … jestli budeš chtít, a ty budeš, bude všechno jako dřív. Teď zrovna píšu dopis, nechám ho opřený o vázičku, protože ještě musím koupit květinu a vymyslet dárek, mám narozky, však víš. Kdybys přišla o něco dřív, můžeš pustit telku. Magič raději ne, často se ti podaří něco umazat. Už jsem ti odpustil, ty moje nešiko, ale nevím, kolikrát to ještě zvládnu. Jen na zrcadlo rtěnkou srdíčko a budu spěchat, zatím pa, zlato, zlatíčko. Budu se moc moc těšit.

P.S.

V pondělí půjdeme do bijáku, koupil jsem lístky. Vím, viděli jsme to x krát, ale Pretty Woman se neomrzí, že?