- milý deníčku -

- 23:15 - napříč zemí nikoho

Toto je proroctví ze sedliny v prameni mrtvé vody: Kdo projde sám touto nocí bude až do konce v zajetí neúrodné země.


za zády ti
skelety stromů v hořící aleji kážou
o správném směru cesty domů

a na jazyku hořkne mince
a hlas
trne pravdou
když prosíš

jednou
na druhý břeh



- 02:50 - mantra noci (stále na cestě)

je noc a mrzne až
praská tma
a noc je zrádná
noci se bolest netýká




- 03:21 - jaký to kat

v příkrovu na řece přimrzl pták ohnivák
ještě se vypíná do výšky
ještě tluče křídly a víří sníh

a když potom nad úsvitem
konečně
vytáhneš nůž

nenajdeš odvahu vykročit na led






- 21:02 - dospívání a jiné hazardní hry

svět ti je ještě tak malý
že nemáš kam napřít své pohrdání

nevidíš
jak kdosi myje cizí ruce od své vlastní krve
a bezmocně odečítá devadesát minut
duše

---------------------------------------------------------------

malá zpráva do tvého světa


nepiš mi takové věci můj milý
vzdálený druhu v bolesti


nepiš mi

třicet sedm dní potom čtu dopis
nejsi v něm!
ale zpřítomňuješ mě
v sedmi set patnácti slovech s charakterovou vadou
s vyhlídkou na město ze kterého je možné uprchnout
a okraji okoralými a omrzlými tak že přestávám číst

zebou mě oči můj milovaný
musím jim hledat cestu mezi zlomky příběhů
na které se ptáš

ale ten s nerovným koncem
ti zodpovím

já

svědek ztrát

jsem paní domu ve kterém život řídí cizí vzpomínky

zvykám si

dnes jsem odemkla její rukou
a když stavím hrnce na stůl nevím už
které z nedělních gest je ještě mé